Reakce na kritiku
Chilský ministr kultury rezignoval po čtyřech dnech ve funkci

Chilský ministr kultury Mauricio Rojas podal v pondělí demisi po čtyřech dnech ve funkci. Reagoval tak na kritiku, která se na jeho hlavu snesla za několik let starý komentář expozic Muzea paměti a lidských práv. To má za cíl připomínat zločiny za diktatury Augusta Pinocheta. Podle Rojase chce santiagské muzeum "diváka šokovat" a "lže o národní tragédii", aniž zasadilo expozice do kontextu. Informovala o tom chilská média.

Kauze se v chilském tisku objevila o víkendu, tedy měsíc před 45. výročím vojenského převratu, jímž se Pinochet dostal k moci. Za jeho vlády v letech 1973 až 1990 bylo v Chile popraveno či "zmizelo" více než tři tisíce lidí, další tisíce Pinochetových odpůrců prošly vězeními a mučením.

Demise ministra kultury přišla po polemice a výzvách k jeho odstoupení, které vyvolala článek z chilského deníku La Tercera. Ten otiskl v sobotu výňatek z knihy, která vyšla v roce 2015. V ní Rojas uvedl, že muzeum paměti "je spíše montáží, jejímž cílem je šokovat diváka, nechat ho v úžasu a zabránit mu v úsudku". Rojas též uvedl, že muzeum "lže o národní tragédii, která všechny tak tvrdě a přímo zasáhla".

Osmašedesátiletý Rojas se v sobotu na Twitteru hájil s tím, že výroky jsou staré a "už neodráží jeho současný názor". "Nikdy jsem nechtěl zmenšovat ani ospravedlňovat nepřijatelné, systematické a vážné porušování lidských práv, které se dělo v Chile," uvedl Rojas také v sobotu na sociální síti.

Las declaraciones de hoy en La Tercera sobre el Museo de la Memoria provienen de una entrevista antigua que no refleja mi pensamiento actual. Nunca he minimizado ni justificado las inaceptables, sistemáticas y gravísimas violaciones de los derechos humanos ocurridas en Chile.

- Mauricio Rojas (@MauricioRojasmr) 11. srpna 2018

Santiagské Muzeum paměti a lidských práv je v provozu od roku 2010 a vystavuje fotografie obětí Pinochetovy diktatury. Rojasovy komentáře označilo za "urážku a hrubé ignorování národní historie".

Rojasova rodina se přitom rovněž stala obětí pronásledování za Pinochetovy vlády a on sám jako příslušník levicového hnutí utekl po převratu do Švédska, kde získal i občanství a šest let tam byl poslancem.