Omezení prodeje
Gabriel: USA sankcionují ruský plyn. Chtějí tak zvýšit vlastní odbyt

Nové protiruské sankce Spojených států mají za cíl vytlačit z evropského trhu ruský plyn, aby se na starém kontinentu prodával plyn americký. Řekl to německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Berlín je zainteresován na evropsko-ruském projektu plynovodu Nord Stream 2.

Sociálnědemokratický vicekancléř označil americké sankce za "více než problematické" a zopakoval, že jdou proti německým zájmům. USA kritizoval také za to, že své kroky ve vztazích s Ruskem nekoordinují s Evropskou unií. Pro silné reakce na počínání Moskvy byl podle něj společný postup z minulosti důležitý.

"Návrh zákona dává jasně najevo, že sleduje ekonomické zájmy a my si myslíme, že to je nepřijatelné," prohlásil Gabriel v severoněmeckém Wolfsburgu, kde se setkal se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem.

"Agresivně kombinují otázky zahraniční politiky s americkými ekonomickými zájmy a říkají: ,Chceme vytlačit ruský plyn z evropského trhu, abychom tam mohli prodávat americký plyn´, a to rozhodně není něco, co můžeme akceptovat," uvedl Gabriel.

Americký prezident Donald Trump přes své vážné výhrady podepsal ve středu zákon o nových protiruských sankcích, které předtím velkou většinou hlasů schválily obě komory Kongresu. Postihy jsou reakcí na údajné ruské vměšování do loňských prezidentských voleb v USA.

Sankce proti Rusku

Nové americké sankce jsou zaměřeny na ruskou energetiku, finanční sektor, železniční i námořní dopravu a těžební odvětví. Příslušný zákon dává Trumpovi možnost uvalit sankce na libovolné společnosti, včetně těch evropských, podílející se na budování či provozu plynovodů a ropovodů, které se nacházejí na ruském území nebo směřují z Ruska do dalších zemí.

Sankce by tak podle serveru Politico mohly kromě jiného zasáhnout i zamýšlený plynovod Nord Stream 2, jenž spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Na projektu se v září 2015 dohodl ruský státní kolos Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell.

Také Francie a Rakousko se již dříve proti americkým sankcím ohradily. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU zatím na nové restrikce nebude reagovat, vyhrazuje si však možnost odpovědět USA stejnou mincí, pokud sankce poškodí ekonomické zájmy Evropské unie.