Venezuela
Guaidó vyzval armádu, ať otevře koridor pro humanitární pomoc

Venezuelská opozice se chystá s pomocí USA, Kolumbie a Brazílie otevřít koridor pro humanitární pomoc do Venezuely, mělo by se tak stát zřejmě již v úterý či ve středu. Informoval o tom španělský deník El País. Podle něj jde o další krok, jímž se opozice snaží dostat na svou stranu armádu. Její podpora je spolu s širokým mezinárodním uznáním šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem země klíčová pro pád autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

"V zemi je 250 tisíc až 300 tisíc Venezuelanů, kterým bez humanitární pomoci hrozí smrt," varoval o víkendu Guaidó. Zároveň vyzval armádu, aby se postavila na stranu lidu a vstup pomoci do země umožnila.

Ve Venezuele je už několik let nedostatek základních potravin a nemocní umírají kvůli nedostatku léků. Velký podíl na této situaci má současná socialistická vláda a její řízená hospodářská politika. Prezident Maduro ale už několik let odmítá humanitární pomoc z USA a dalších zemí nakloněných opozici s tím, že je to součást intervence a že se tak snaží jeho režim svrhnout.

První krabice s léky, zdravotnickým materiálem a potravinami už podle opozičního deníku El Nacional dorazily z USA do kolumbijské metropole Bogoty, odkud mají být převezeny k venezuelským hranicím. Právě hraniční město Cúcuta by mělo být hlavní branou pro humanitární pomoc. Poslanec José Manuel Olivares, který má koordinaci pomoci na starost, v neděli uvedl, že s tím začne "během několika hodin". Spolupracovat bude s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a s kolumbijskými úřady. Další pomoc by se měla do Venezuely dostat z Brazílie a z nejmenovaného ostrova v Karibiku, uvedl o víkendu Guaidó.

Podle deníku El País je snaha o otevření humanitárního koridoru a apel na armádu, aby tomu nebránila, dalším krokem opozice, jak dostat vojáky na svou stranu. Už minulý měsíc schválil opozicí ovládaný parlament zákon o amnestii pro všechny, kdo pomohou v zemi obnovit ústavní pořádek a přispějí k přechodu k demokracii.

Velká část armády by podle expertů i několika vojáků, které citovala zahraniční média, opozici podpořila, ale obávají se represí Madurovy vlády. Totéž uvedl o víkendu i generál venezuelského letectva Francisco Yánez, který za prezidenta uznal Guaidóa a vyzval k témuž i ostatní příslušníky armády. Řekl také, že "90 procent" vojáků v zemi je proti Madurovi.

Události ve Venezuele nabraly spád 23. ledna, když šéf parlamentu Guiadó při masových demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Guaidóa podporují dvě desítky amerických zemí, včetně USA. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.

V pondělí by se mělo k podpoře Guaidó vyjádřit několik evropských zemí, které Madurovi daly před osmi dny ultimátum k oznámení nových prezidentských voleb. Maduro to odmítl, o víkendu nabídl jen uspíšení parlamentních voleb. To ale opozice odmítá jako bezpředmětné. Venezuela má prezidentský systém a parlament ovládá opozice už od ledna 2016. Od té doby ale Maduro s pomocí nejvyššího soudu práci poslanců blokuje.