Napjaté vztahy
Izrael se rezoluci OSN nepodřídí. Co na to USA?

Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Bílý dům odmítl spekulace, že by postoj USA, které Izrael při hlasování v Radě nepodpořily, bylo osobním útokem prezidenta Baracka Obamy na Netanjahua.

Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. Dříve blízké vazby Izraele a USA se v posledních letech zhoršily, zvláště kvůli jaderné dohodě světových velmocí s Íránem prosazené právě americkým prezidentem.

Objevily se rovněž spekulace, že mezi Obamou a Netanjahuem panuje osobní nepřátelství. Na dotaz, zda by mohlo jít ze strany USA o určitou mstu, ale prezidentský poradce pro otázky národní bezpečnosti Ben Rhodes uvedl: "Absolutně nikoliv." Washington podle něj židovský stát i nadále podporuje, výstavbu nových osad nicméně kritizuje již dlouhá léta.

Rezoluce na Izrael naléhá, aby "okamžitě a zcela ukončil veškeré osídlování na okupovaných palestinských územích, včetně východního Jeruzaléma". Výstavba osad podle ní "představuje zjevné porušení mezinárodního práva".

"Izrael odmítá tuto ostudnou protiizraelskou rezoluci OSN a nebude se řídit jejími podmínkami," oznámila kancelář Benjamina Netanjahua. "Rada bezpečnosti nedělá nic pro zastavení masakrování půl milionu lidí v Sýrii a současně se spojí proti jediné skutečné demokracii na Blízkém východě," stojí také v prohlášení Jeruzaléma podle agentury DPA.

Netanjahu pověřil ministerstvo zahraničí, aby ukončilo veškerou rozvojovou pomoc, kterou Izrael poskytuje Senegalu. Předseda vlády také nařídil zrušit plánovanou lednovou návštěvu senegalského ministra zahraničí v Izraeli, řekl Netanjahuův mluvčí David Keys.

Izraelského velvyslance v Senegalu premiér povolal ke konzultacím do Jeruzaléma. Stejný krok, kterým se v diplomacii signalizuje nelibost, podnikl Izrael i vůči Novému Zélandu. Tento stát také hlasoval pro rezoluci.

Palestinci rozhodnutí Rady bezpečnosti ihned uvítali. "Jde o vítězství mezinárodního práva, vítězství civilizovaného jazyka a vyjednávání a absolutní odmítnutí extremistických sil v Izraeli," uvedl hlavní palestinský vyjednávač Saíb Irikát. Přijetí rezoluce ocenili i radikálové z palestinského hnutí Hamas, které ovládá Pásmo Gazy. "Hamas si cení postoje zemí, které v Radě bezpečnosti hlasovaly za právo palestinského lidu žít na jeho území," uvedl mluvčí hnutí s tím, že jde o důležitý vývoj mezinárodní pozice. Zároveň vyzval k dalším podobným akcím, které přispějí k "ukončení okupace".

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.