Český lékař na Haiti: Operoval jsem přímo na ulici

Na Haiti se do úzkých může dostat i špičkový lékař. Přesvědčil se o tom i Jan Trachta z organizace Lékařů bez hranic. Například americký ortoped si díky své úzké specializaci nebyl schopen poradit při komplikovaném porodu. Žena za půl hodiny ztratila půl druhého litru krve. Zachránil ji chirurg z motolské nemocnice.

"V tu chvíli jsem byl skutečně rád, že jsem díky Lékařům bez hranic prošel školením, jak vykonávat gynekologicko-porodnické úkony ve ztížených podmínkách," popisuje Trachta. Žena přežila, ale ukázalo to, že ne všichni lékaři se na humanitární mise hodí. "Odborníci s úzkou specializací tam mají problém," upozorňuje český lékař, který se před pár dny vrátil z Haiti.

Mladý chirurg přistál s týmem 350 lidí v Dominikánské republice 24 hodin po zemětřesení, které karibským ostrovem otřáslo 12. ledna. Odtud se malým autobusem dopravili do sousedního Haiti. Denně operoval až deset lidí, další ošetřil.

"Po příjezdu do Port-au-Prince mě čekalo opravdu překvapení, protože jsem o situaci na Haiti neměl žádné zprávy," svěřuje se Jan Trachta s prvními dojmy. "Každý druhý, třetí dům byl v troskách, na ulicích ležely hromady tlejících lidských těl a na veřejných prostranství postávali a polehávali stovky lidí čekajících na ošetření."

Císařský řez uprostřed ulice

Lékaři se museli umět přizpůsobit podmínkám a rychle se rozhodovat. "Provedl jsem třeba jeden porod císařským řezem přímo na ulici, na kancelářském stole. Jedinou sterilní věcí, kterou jsem měl na sobě, byly rukavice."

Ve městě Leogane, kam se tým po čtyřech dnech přesunul z nemocnice Carrefour, se už venku operovalo běžně. Budova místní nemocnice měla totiž porušenou statiku a lidé se navíc báli dalších otřesů.

Aby zvýšili efektivitu, operovali se dva pacienti najednou. Lékaři stáli mezi dvěma stoly, na jednom pacienta operovali, na druhém jiného uspávali. Za dva týdny stihl tým odoperovat tisíc lidí a šest tisíc jich ošetřit. Pokud bylo čím. "Chyběly sterilní nástroje, pláště, amputační sety. Ke všemu sedmý osmý den došla sádra a trvalo další dva tři dny, než ji na ostrov dovezli," popisuje své zážitky Trachta.

Přišla o rodinu, ale pomáhá dál

K těm nejsilnějším zážitkům českého lékaře patřilo setkání s haitskou anestezioložkou, která se jako dobrovolnice přihlásila v polní nemocnici Lékařů bez hranic čtvrtý den po zemětřesení.

"Ráno, po noční službě, kterou jsme celou strávili na operačním sále, se mi svěřila, že přišla o osm příbuzných, o děti i o manžela. Musela prožívat tu nejhorší krizi svého života a přesto pracovala nonstop čtyřiadvacet hodin," obdivuje svoji kolegyni Trachta.

Mladý lékař nevyrazil na podobnou misi poprvé, už dříve působil dvakrát v Kongu. Přesto se na něm zážitky z karibského ostrova podepsaly. "Lidsky to ještě stále zpracovávám, profesně mě to posunulo dál, byla to obrovská výzva," uzavírá lékař své vyprávění.

Foto: Tomáš Nosil, archiv Jana Trachty