Dárci slíbili v OSN 5,3 miliardy dolarů pro Haiti

Dárcovská konference pro Haiti v newyorském sídle Organizace spojených národů vynesla 5,3 miliardy dolarů na následující dva roky. Novinářům to řekl šéf OSN Pan Ki-mun. Částka je vyšší než zhruba 3,9 miliardy dolarů (asi 58,6 miliardy korun), jež na ní chtěla získat haitská vláda.

Haiti, jež při zemětřesení utrpělo rozsáhlé ztráty na lidských životech i majetku, navíc získalo příslib 9,9 miliardy dolarů dlouhodobé pomoci na obnovu země.

"Je to záloha, kterou Haiti potřebuje pro celkovou národní obnovu. ... Nyní bude záležet na jejím provedení, dodržení našich slibů, průhlednosti a zodpovědnosti," uvedl Pan Ki-mun.

Dárcovskou konferenci zaštítily Spojené státy, Kanada, Francie, Španělsko, Brazílie a Evropská unie. Právě evropská sedmadvacítka se stala největším dárcem pro Haiti, když ústy své ministryně zahraničí Catherine Ashtonové přislíbila 1,235 miliardy eur (zhruba 31,5 miliardy korun).

Česká republika se podle českého velvyslance při OSN Martina Palouše na daru pro Haiti podílela v rámci unie. Palouš připomněl, že na celkové částce tří miliard eur, jež na Haiti dosud putovala z unie, se nezanedbatelným způsobem podílely i české humanitární organizace a dary obyvatel Česka pro ně.

Za EU následovaly Spojené státy, které podle šéfky jejich diplomacie Hillary Clintonové poskytnou 1,15 miliardy dolarů (zhruba 21,7 miliardy korun). "Tyto peníze obdrží haitská vláda na obnovu zemědělství, energetiky, zdravotnictví, bezpečnosti a státní správy," řekla Clintonová.

Prostředky jsou podle ní určeny na dlouhodobou pomoc. Na naléhavou pomoc již Spojené státy po zemětřesení přislíbily 2,8 miliardy dolarů (zhruba 52,9 miliardy korun). Americká ministryně mluvila také o tom, že peníze musejí být využity účelně. Napomoci by tomu měla i mezinárodní komise pro obnovu Haiti, jíž bude spolupředsedat její manžel, bývalý americký prezident Bill Clinton.

Vláda: Zemi neobnovíme, ale nově vybudujeme

Haiti na konferenci představila své plány obnovy země. Vláda v Port-au-Prince zdůraznila, že jejím cílem není zemi obnovit, ale nově vybudovat. Rekonstrukce by podle ní měla odstranit strukturální příčiny dlouhodobé špatné ekonomické i společenské situace. "Jde o historickou schůzku, kterou Haiti musí využít. Musíme dosáhnout výsledků. Dlužíme to našim dětem i dětem našich dětí," uvedla vláda.

Zemětřesení zemi zasáhlo 12. ledna. Napáchalo škody za téměř osm miliard dolarů, přímo zasáhlo 1,5 milionu lidí. Katastrofa si podle haitské vlády vyžádala více než 300 tisíc životů a zhruba stejný počet zraněných.

Přírodní neštěstí také mimo jiné zničilo přes sto tisíc domů a dalších zhruba 200 tisíc jich poškodilo. O domov tak přišlo kolem jednoho milionu lidí. Mnoho z nich stále žije na ulici a řešení jejich situace představuje jeden z nejnaléhavějších současných problémů na Haiti. Situaci navíc může dále zhoršit nadcházející období dešťů.

"Přístřeší, hygiena, voda a zdravotní péče jsou nadále prioritou. Obrovské humanitární potřeby zůstávají nepokryty a hrozí, že s příchodem dešťů a hurikánů se zhorší současné životní podmínky. Během nedávných dešťů jsme viděli, že se velké části táborů zřítily. Zaplavení nebo zřícení příbytků a stanů by mnohé vysídlence mohlo přinutit k opětovnému stěhování," uvedla zdravotnická koordinátorka mezinárodní organizace Lékaři bez hranic Karline Kleijerová.

Haiti je nejchudší zemí západní polokoule. Dlouhodobě se zmítá v nepokojích a násilí. Polovina obyvatel země trpí podvýživou. Průměrný haitský občan musí vystačit s méně než dvěma dolary na den a dožívá se v průměru pouze 49 let. Nedávné ničivé zemětřesení neutěšenou situaci v zemi s pohnutou historií ještě víc zhoršilo.

Foto: ČTK/AP