Kontroverzní vůdce
Maduro složil druhou prezidentskou přísahu. USA ho neuznává

Venezuelský prezident Nicolás Maduro složil přísahu na druhé funkční období. Venezuela čelí hluboké ekonomické krizi a několik zemí nepovažuje loňské prezidentské volby za demokratické. Vyzvaly proto Madura, aby se funkce vzdal. Spojené státy dnes oznámily, že nově zvoleného prezidenta nebudou uznávat, Peru na protest odvolalo z Venezuely svého chargé d'affaires a Paraguay přerušila diplomatické vztahy. Maduro je kritizován za potlačování demokracie, on sám tvrdí, že americký prezident Donald Trump vede proti Venezuele ekonomickou válku, která zemi ničí.

Inaugurace se konala v budově nejvyššího soudu a zúčastnilo se jí pouze několik státníků. Mezi nimi byli například prezidenti Kuby, Salvadoru a Bolívie Miguel Díaz-Canel, Salvador Sánchez Cerén a Evo Morales. Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil slib před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Parlament, ovládaný od voleb v roce 2015 opozicí, totiž Madurova socialistická vláda neuznává.

"Povstává nový svět, který nechce být pod kontrolou imperiálního řádu a nadvlády jediného národa nebo jeho satelitů. To je společné provolání naší revoluce k národům a vládám světa," sdělil v projevu Maduro.

Vládě loajální nejvyšší soud zajistil slavnostní ráz ceremonie a jeho předseda Maikel Moreno asi 20 minut vysvětloval, proč Maduro přísahu neskládal před členy parlamentu. Prvním bodem Madurova pracovního programu je slavnostní ceremonie na vojenské akademii.

Maduro byl zvolen na druhé funkční období loni, a to za velmi nízké volební účasti a bojkotu opozice. Mnoho latinskoamerických států stejně jako Evropská unie a USA volby nepovažují za demokratické. Desítka zemí se tento týden připojila k výzvě Peru zakázat vstup na své území představitelům Madurova režimu. Ministr obrany Vladimir Padrino vyzval Madura k rezignaci a pohrozil vlastní demisí.

Šestapadesátiletý Maduro, který stojí v čele Venezuely od března 2013, složil slib před nejvyšším soudem, nikoli před členy parlamentu, jak to stanoví ústava. Parlament, ovládaný od voleb v roce 2015 opozicí, totiž Madurova socialistická vláda neuznává. Jeho vláda ustavila vlastní zákonodárný orgán, který ale neuznává opozice, Spojené státy, EU a mnohé země regionu.

Maduro, někdejší řidič autobusu caracaské MHD, se dostal k moci díky tomu, že si ho před svou smrtí v roce 2013 vybral za svého nástupce oblíbený prezident Hugo Chávez. Mnoho takzvaných chavistů ale v posledních letech Madurovu autoritářskou vládu kritizovalo, a proto řada z nich musela emigrovat.

Za poslední roky uteklo podle OSN před bídou a represemi na tři miliony Venezuelanů. V zemi, která má největší prokázané zásoby ropy na světě, kolabuje hospodářství, lidem se nedostává základních potravin a léků a stále častější jsou v mnoha regionech výpadky dodávek vody a elektřiny. Podle expertů za ekonomickou krizi může dřívější propad světových cen ropy a také řízená hospodářská politika socialistické vlády.

Venezuelská opozice je podle agentury AP rozdělená a nepodařilo se jí zvrátit dominanci socialistů. Madurova vláda mnoho jejích představitelů pozatýkala, další pak odešli do zahraničí. V roce 2017 opoziční politici dokázali zorganizovat masové několikaměsíční protesty. Zemřelo při nich ale 120 lidí a tisíce Venezuelanů byly zraněny. David Smilde z americké Tulaneovy univerzity řekl, že Madurova vláda si ze své špatné pověsti v zahraničí nic nedělá.

"Stále má pod kontrolou instituce, má zbraně a peníze," řekl Smilde k Madurovi.

Bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton dnes prohlásil, že Washington Madura nehodlá uznávat jako legitimního prezidenta a bude na Venezuelu dál vyvíjet tlak. "Spojené státy neuznají nelegitimní nastolení Madurovy diktatury," sdělil Bolton.