Počet obětí války s narkoterorem za loňský rok stoupl na 12 tisíc. Násilí se přelilo do Spojených států a Kanady, kde se oběti počítají na desítky. Přes veškeré úsilí válka eskaluje.
Je to válka se vším všudy. Má své fronty a proti sobě stojí regulérní armáda a vzájemně znepřátelené polovojenské organizace narkokartelů, jejichž příslušníky jsou často zběhové z vládního vojska vycvičení státem, s těžkými zbraněmi a schopností ovládat je.
Konflikt má za následek vlnu válečné emigrace, s níž tentokrát do Spojených států přicházejí nikoli ekonomičtí uprchlíci, ale příslušníci vyšších vrstev: lékaři, právníci, podnikatelé. Bojí se únosů a vydírání, jež se stalo podobně jako v Kolumbii jedním ze zdrojů příjmů gangsterů.
Prchají také policisté, kteří u severního souseda žádají o „politický azyl". Marně bojovali proti bandám a teď se bojí, že Mexiko je před pomstou drogových gangsterů neochrání. Jako by už bylo „zhrouceným státem".
Nezkorumpovaní muži zákona jsou ostatně terčem atentátů. „Koho si nekoupíme, toho zabijeme," hlásají narkogangy veřejně a daří se jim obojí: korupci v policii se nedaří vymýtit. Zavraždění důstojníci včetně několika nejvyšších se počítají na desítky. Jako nejhorší konflikty rovníkové Afriky má i mexická válka své dětské vojáky. Absurdně jsou jimi americké děti: dávají se na mexické straně hranice zaměstnat jako nájemní vrazi.
-4b3c69d1443e6.gif "bez popisku 221625")
Děti byly donedávna stejně jako ženy pro gangstery tabu, ale ve válce bere „pistolnická etiketa" za své: únosy, týrání a stínání žen-družek bossů gangsteři praktikují čím dál častěji.
Americké děti na straně teroru
Rosalio Reta (20), Američan, který se stal zabijákem ve službách narkobaronů, když mu bylo třináct let, považuje své bývalé "povolání" za „fascinující". V Texasu vychovaný Američan, dnes vězeň v témže státě, nechápe, proč někdo považuje jeho životní volbu za podivnou.
Divná? Jak 'divná'?" zeptal se reportérů CNN a BBC, kteří jej navštívil ve vězení. „Chlape, je to práce. Něco dělat musíš, aby ses uživil. Tam, odkud pocházím, je jen málo věcí, které se dají dělat. Přidat se ke kartelu je jedna z nich."
Prokázány mu byly pouze dvě vraždy, ale on sám se chlubí, že jako žoldák v mexické válce zabil lidí "mnohem víc". Tak či onak nejspíš stráví za mřížemi zbytek života.
Reta je jen jedním z mnoha případů potvrzujících nový trend: gangy se systematicky snaží verbovat do své války proti mexickému státu nezletilé Američany. Co ale znepokojuje americké odborníky pro práci s mládeží ještě více, je to, že údajně čím dál tím víc mladých Američanů vyhledává mexické gangy aktivně a přidává se na jejich stranu i bez verbování.
-4b3dadcfd3193_543x59.gif)
Válka s narkoterorem v číslech |
| Celkový počet obětí: 12 000, z toho desítky ve Spojených státech a Kanadě. Hlavní město vraždění: Podle listu The Dallas Morning News si loni jen v Ciudadu Juárezu válka vyžádala na 1800 obětí (do října). V Juárezu umíralo v průměru nejméně pět lidí denně, přestože právě sem prezident Felipe Calderón poslal loni v březnu 5000 vojáků, aby nahradili zkorumpované policisty.
Obrat mexických narkokartelů: ročně až 34 miliard dolarů; podle zprávy pro americký kongres vykazuje americký trh s drogami, jenž je ovládán ze 70 procent Mexičany (trh s kokainem z 90 procent), roční obrat až 48 miliard dolarů.
Síla státu: Když válka 11. prosince 2006 vypukla, prezident Calderón do ní navelel 6500 vojáků namísto zkorumpovaných policistů ve státě Michoacán. Dnes stojí proti narkomafii asi pětinásobná, ale zatím neúčinná přesila 45 tisíc vojáků. V Mexiku se na válce podílejí američtí agenti: po iráckém fiasku a afghánské blamáži tiše a bez větší propagandy. Volání guvernérů z Arizony a Texasu po povolání národních gardistů do pohraničí federální vláda zatím nevyslyšela.
Síla narkokartelů: Síla aliance těch, jež více nebo méně těsně spolupracují s kartelem Sinaloa, jež je ovládá, se odhaduje na něco přes 1000 pěšáků a velitelství. Šéfem je Joaquín Guzmán Loera El Chapo, nejhledanější terorista Střední a Severní Ameriky a 701. nejbohatší muž světa (podle časopisu Forbes; viz TÝDEN 30/09). Druhý blok spřízněných gangů ovládá Kartel ze Zálivu. Spolu se svou armádou zvanou Los Zetas disponuje silou pěti tisíc mužů. Tisícovkou ozbrojenců vládnou kartely Tijuana a Ciudad Juárez.
Náklady na válku: Americký kongres uvolnil v rámci tříletého programu Mérida (podle města na Yucatánu) na válku 1,6 miliardy dolarů (zhruba dvacetina odhadovaného ročního obratu narkokartelů), z toho část na institucionální změny. Mexiko z nich mělo dostat v prvním roce, jímž byl rok 2008, 400 milionů, pomoc byla přislíbena dalším středoamerickým a karibským zemím. Podle agentury Bloomberg ale zatím Američané Mexiku dodali pomoc jen za 150 milionů.
Území ovládaná narkokartely: Sinaloa: Baja California, Sinaloa, Durango, Sonora, Chihuahua Kartel ze zálivu: Tamaulipas, Nuevo León, Michoacán. |
Foto: archiv
