Barack Obama bude první americký prezident za zhruba padesát let, který bude mít poměrně volnou ruku při rozhodování, zda zmírní tvrdou politiku vůči komunistické Kubě. A zdá se, že jeho zahraničněpolitický tým je ochoten to provést, píše agentura AP.
Obama během volební kampaně řekl, že hned po převzetí úřadu 20. ledna zruší všechna omezení cest za příbuznými na Kubu a zasílání peněz jim.
Řekl také, že zachová embargo, které bylo zavedeno, když se ostrov stal komunistickým, aby ho používal jako páky na Kubu, dokud neudělá "podstatné kroky k demokracii", počínaje propuštěním asi 219 politických vězňů.
Právě ohledně embarga se obě země už skoro půl století střetávají a každá z nich požaduje, aby první krok udělala ta druhá.
Nové teď je, že Obama říká, že bude jednat přímo s kubánským prezidentem Raúlem Castrem, který nedávno a opakovaně nabídl jednání na neutrální půdě jako rovný s rovným.
Tyto známky otevření způsobují, že Kubánci jsou teď ohledně překonání slepé uličky optimističtější než kdykoli předtím.
Kubánští Američané reagovali na sliby z Obamovy kampaně smíšeně. Většina hlasovala proti němu, ale Obama na Floridě vyhrál, a dokonce to ani nepotřeboval, aby vyhrál celkově, takže zamával s tezí, že v prezidentských volbách má podpora anticastrovských kubánských exulantů zásadní důležitost. Nejnovější průzkum v kubánsko-americké obci na Floridě dokonce naznačuje, že většina si teď myslí, že embargo by mělo skončit. Obama má tedy volno k novému kurzu.
Nový americký přístup by mohl zlepšit vztahy s Latinskou Amerikou, soudí nedávná zpráva Brookingsova ústavu ve Washingtonu, podle něhož politika USA vůči Kubě ztěžovala možnosti jejich spolupráce s jinými zeměmi oblasti.
Přední činitelé nastupující vlády se také vyslovovali pro otevřenější vztahy. Nově zvolený viceprezident Joe Biden jako předseda zahraničního výboru Senátu vyzval k obnovení poštovního spojení s Kubou a k uvolnění restrikcí na cesty za rodinami.
Budoucí ministryně zahraničí Hillary Clintonová v kampani kritizovala Obamovu ochotu mluvit s Raúlem Castrem, ale řekla, že odpoví kladně na kubánské kroky prokazující vůli ke změně. Obamovy počáteční kroky mají také precedens z období Billa Clintona, který v posledních třech letech svého mandátu uvolnil omezení cest.
Susan Riceová, kterou Obama nominuje jako velvyslankyni při OSN, řekla, že USA potřebují nový přístup, který by se mohl stát katalyzátorem změn na ostrově. Připomněla přitom kroky, jež v tomto směru jako kongresman a jako velvyslanec v OSN udělal Bill Richardson. Ten teď bude ministrem obchodu a nahradí v této funkci tvrdého Castrova kritika Carlose Gutierreze, původem Kubánce.
Stoupenci embarga se bojí, že Obamův tým ustoupí příliš. "Aby mohlo být odvoláno embargo nebo dodatečné sankce, musejí být podniknuty určité kroky - respekt k lidským právům, propuštění všech politických vězňů a svobodné a demokratické volby. Změnit se musí kubánský režim, ne americká politika," napsala emigrantská kubánská aktivistka Ninoska Pérezová.
Povolební průzkum mezi kubánskou komunitou v oblasti Miami ale ukázal, že 55 procent je pro zrušení embarga, což je hluboký posun. Ještě víc dotázaných - 65 procent - řeklo, že USA by měly zrušit omezení na cesty a na zasílání peněz na Kubu, obnovit s ní diplomatické styky a zahájit s ní dialog o emigraci a dalších významných otázkách.
Kubánské komunistické vedení, které označuje embargo za příčinu většiny kubánských problémů, je k možnosti hluboké změny skeptické. "Bylo by nanejvýš naivní si myslet, že dobrá vůle a inteligentní člověk mohou změnit to, co vytvořila staletí zájmů a egoismu," napsal nedávno o Obamovi nemocný bývalý kubánský prezident Fidel Castro.
Někteří Kubánci si ale myslí, že Obama by mohl změnu prosadit. "Myslí víc mezinárodně," řekl o něm pětatřicetiletý Eduardo Betancourt z Havany. "Já rodinu ve Spojených státech nemám, ale mnozí moji přátelé ano a doufají, že teď ji uvidí častěji."
Foto: AP, Reuters a Profimedia
