Lidská práva
Propusťte vězněného novináře, žádá Human Rights po Caracasu

Organizace Human Rights Watch (HRW) a americká nevládní organizace Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyzvaly vládu venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, aby propustila z vězení novináře Jesúse Medinu. Venezuelský fotoreportér je ve vazbě už devět měsíců a teprve ve čtvrtek předstoupil poprvé před soudce. Obviněn je mimo jiné z podněcování k nenávisti, za což mu hrozí až 20 let vězení.

Podle HRW i CPJ je Medina ve vězení pouze kvůli své novinářské práci. "Zavíráním novinářů se hluboká krize ve Venezuele nevyřeší," uvedla Natalie Southwicková z CPJ.

Politická krize v zemi se vyhrotila letos, trvá ale už přes tři roky, od vítězství opozice v parlamentních volbách. Od té doby Madurova vláda parlament s pomocí ústavního soudu blokuje a v roce 2017 si ustavila vlastní zákonodárný sbor. Ten schválil i zákon, který umožňuje až 20leté tresty vězení za "nenávist vůči venezuelskému lidu".

Organizace Human Rights Watch tento týden připomněla, že podle venezuelské legislativy má být zadržený předveden před soudce do 45 dnů od zatčení. Medina, který pracuje jako fotoreportér mimo jiné pro americký server DolarToday, se před soudce dostal až tento týden. Zatčen byl 29. srpna loňského roku a podle novinářských odborů byl součástí týmu, který dělal reportáž z jedné nemocnice v Caracasu.

Tento týden se na sociálních sítích objevily fotografie pohublého Mediny za mřížemi vojenské věznice Ramo Verde v Caracasu. Novinář na nich sedí v cele zvané El Tigrito, která měří dvakrát dva metry. Podle kolegů zhubl od zatčení deset kilogramů a trpí depresemi.

Venezuelská nevládní organizace Espacio Público uvedla, že od ledna do dubna bylo v zemi zatčeno 41 novinářů a dalších deset pracovníků médií, což je dvakrát více než v témže období loni. Letos v lednu se politická situace vyhrotila, když opozice v čele s Juanem Guaidóem získala širokou diplomatickou podporu ze zahraničí. Téměř šest desítek zemí uznalo Guaidóa prozatímním prezidentem, který má uspořádat v zemi demokratické volby. Madura ale stále podporuje vedení armády a také například Rusko, Čína nebo Turecko.

Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, se přitom už několik let potýká s kolabujícím hospodářstvím, z čehož opozice i řada expertů viní hospodářskou politiku Madurovy socialistické vlády. Podle opozice též vláda zpronevěřila miliony ze státního rozpočtu, místo aby je investovala například do obnovy energetické infrastruktury. Ta v posledním půlroce čím dál častěji kolabuje, takže lidem neteče ani pitná voda. Kvůli výpadkům elektřiny, které trvají i více dní, zemřelo i několik pacientů v nemocnicích, což přiznala i vláda. S opozicí se ale liší v počtech úmrtí.