Pryč s křesťanstvím, Vánoce musejí být politicky korektní

Jaké budou Vánoce budoucnosti? Možná bez betlémské hvězdy, koled a bez Ježíška. Dárky dětem bude nosit neutrální pomyslná postava, jejíž "kádrový profil" bude v multikulturní společnosti vyhovovat všem věřícím i ateistům, pokud Čechy stihnou spory o symboly Vánoc, jaké už poznali v Evropě i ve Spojených státech.

Za oceánem se rozhořel spor v kalifornském okrese Sonoma. Příčinou byly ozdoby ve tvaru andělů a hvězd v prostorách vládních budov.

Na vrcholek vánočního stromu v sonomském vládním informačním středisku se vánoční hvězda vrátila, protože zákaz "ozdobných hvězd a andělů" byl ve středu odvolán. Na několik dnů si jej ale prosadili nevěřící aktivisté. Ozdoby ve tvaru hvězd a andělů na vánočních stromech prý zdůrazňují vládní podporu křesťanství.

ČTĚTE TAKÉ: Do Betléma proudí tisíce poutníků

“Lidé mohou vyznávat víru ve svých domovech, mohou slavit Vánoce v kostelích," řekl největšímu kalifornskému listu Press Democrat ateistický aktivista Irv Sutley. "Nemají ale žádné právo cpát se do vládních budov," vysvětloval, proč chtěli ateisté zákaz prosadit.

Právní normy pro vánoční výzdobu, poněkud nejednoznačné, byly ve Spojených státech stanoveny Nejvyšším soudem v roce 1989. Soud tehdy ve sporu obce Allegheny s Americkou unií pro občanské svobody (ACLU), která se podle křesťanských konzervativců angažuje ve "válce proti Vánocům", rozhodl, že zobrazení Ježíšova narození na budově okresního soudu v Pittsburghu odporuje ústavní odluce církví od státu.

Tentýž soud ale v témže případě usoudil, že zobrazovat na městských budovách devítiramenný svícen, židovský religiózní předmět, nic protiústavního není. V odděleném případu současně rozhodl, že obecní úřady mohou při vánoční výzdobě religiózní prvky použít, pokud nejeví známky prosazování jakéhokoli konkrétního náboženství.

Jedním z bojišť kulturní války o vánoční výzdobu je i městečko Holliston v Massachusetts. Městští radní letos znovu odmítli žádost hasičů vztyčit na vrcholku hasičské zbrojnice kříž, což byla ve městě jejich vánoční tradice. Roku 2004 vykázali kříž před radnici do prostoru, který pro vánoční výzdobu vymezili.

"Mnohokulturní delirium" čili namísto Vánoc "Svátek světel"

V jisté základní škole v severoitalské Cremoně nahradili vánoční oslavy ceremoniály při příležitosti vymyšleného "Svátku světel". Cílem prý bylo "neurazit city žáků - vyznavačů jiných náboženství". Výrazem "Svátek světel" se ovšem překládá slovo "Chanuka", což je židovský svátek kryjící se časově zhruba s dobou oslav křesťanských Vánoc.

Následovala bouřlivá polemika. Proti rozhodnutí protestovali někteří rodiče i vůdci ve městě vládnoucí pravicové Severní ligy, vzrušené politické diskuse se vedly i v Římě. Poslankyně středopravicové koaliční strany Lid svobody Isabella Bertoliniová se dožadovala intervence ministerstva školství.

"Multikulturní delirium, které, jak se zdá, zachvacuje naši zemi, přináší čím dál hořčejší překvapení," podotkla. "Špatně chápané pojetí tolerance vůči cizincům ve skutečnosti vede k odvrhování našich náboženských symbolů a našich tradic," prohlásila.

"Není to korektnost, je to idiocie"

Nadace vedená předsedou dolní parlamentní komory Gianfrancem Finim (Lid svobody) vyjádřila přesvědčení, že vzdát se Vánoc není "korektnost", ale "idiocie". Rozhodnutí školy jako "příkladné" naopak přivítali mládežníci italské komunistické strany.

Nicméně případ v Cremoně není prvním svého druhu v Itálii. S ohledem na to, že mezi stovkou žáků v obci Leonessa ve střední Itálii jsou i tři muslimové, zakázala ředitelka místních škol jakoukoli vánoční výzdobu související s narozením Ježíše. Na školním stromku nesměla být vánoční hvězda.

Děti a učňové přišli o vánoční mši, ale i o tradiční jesličky a vánoční pohoštění, při němž si tradičně vyměňovali vánoční přání. Stromek směl být ozdoben jen umělým sněhem. Rozhodnutí vyvolalo podle listu Il Messaggero rozhořčení některých rodičů i místní diecéze.