Situace kolem úniku ropy v Mexickém zálivu se zhoršila a zdá se, že ropná skvrna nevyhnutelně zasáhne pobřeží Spojených států. Americké úřady se obávají opakování dosud největší ropné katastrofy z roku 1989 způsobenou na Aljašce tankerem Exxon Valdez.
V místě nedávno potopené těžební plošiny se objevil nový únik ropy a denně tak do moře teče zhruba 800 tisíc litrů ropy, což je asi pětkrát více, než byly dosavadní odhady, uvedla šéfka záchranných prací a místní pobřežní stráže Mary Landryová.
PSALI JSME: Američané zkušebně zapálili ropnou skvrnu
Podle BBC záchranáři nyní svádějí nerovný boj. Skvrna se přibližuje k pobřeží stále rychleji. Meteorologové varovali, že nové větry mohou ropnou skvrnu zanést k pobřeží v pátek večer místního času. Guvernér Louisiany Bobby Jindal však s odvoláním na nejmenované zdroje varoval, že se tak může stát již dnes, a požádal federální vládu o rychlou pomoc při ochraně pobřeží.
Landryová sdělila, že prezident Barack Obama je o vývoji situace informován a že vláda navrhla, aby se do boje s ropnou skvrnou zapojilo ministerstvo obrany. Zastavit unik ropy v hloubce kolem 1500 metrů pod mořskou hladinou či dostat pod kontrolu černou skvrnu na mořské hladině se civilním odborníkům dosud nepodařilo. Skvrna již zabírá plochu kolem 74 tisíc kilometrů čtverečních a v noci na dnešek byla asi 26 kilometrů od Louisiany.
Pokud se únik nepodaří zastavit, mohlo by do Mexického zálivu vytéct v příštích týdnech stejné množství ropy, jako při zatím největší ropné katastrofě v historii USA v roce 1989, kdy se u břehů Aljašky vylilo do moře z havarovaného tankeru Exxon Valdez přes 40 milionů litrů ropy, soudí odborníci. Dosud hovořili o maximálně 16 milionech litrů ropy.
Ve snaze zlikvidovat či alespoň zmenšit ohromnou ropnou skvrnu americká pobřežní stráž zkušebně zapálila její část na místě vzdáleném téměř 50 kilometrů od ústí řeky Mississippi. Nyní se čeká se na výsledky testu, aby se rozhodlo, zda v této praxi pokračovat.
Plavidla pobřežní stráže při podobných kontrolovaných požárech mají oddělovat několik částí ropy nehořlavými nornými stěnami a odtáhnout je na moře mimo hlavní skvrnu. Zde by měla ropu pomocí rozbušek podpalovat a nechat ji shořet. Americké úřady připouštějí, že hořící ropa rovněž působí ekologické škody. Ty jsou ale prý nesrovnatelně menší ve srovnání s dopady, jaké by mělo rozlití ropy na pobřeží. Tam by vazká kapalina kromě jiného pokryla různé živočichy, kteří by neměli šanci přežít.
Těžební plošina Deepwater Horizon britské společnosti BP z dosud neupřesněných příčin vybuchla 20. dubna a po dvoudenním požáru se potopila do moře. V okamžiku neštěstí na ní bylo 126 dělníků, z nichž 11 se nepodařilo najít a považují se mrtvé. Podle BBC se hovoří o možné vině uživatelů plošiny, kteří mohli porušit některé předpisy.
Foto: ČTK/AP
