Nesmrtelní v tetování
Stáhněte svým drahým zesnulým kůži. Udělejte z ní obraz

Někomu to může připadat až zrůdné a připomínat třeba stínítka na lampy z lidské kůže a jiné podobné doplňky, jež se vyráběly v některých nacistických koncentrácích, ale na preparování kůže zesnulých a její vystavování se lze dívat i jinak. Děje se tak ostatně možná už po tisíciletí. Proceduru si lze nyní objednat u jedné evropské laboratoře. Ze své kůže s tetováním můžete nechat vyrobit třeba obrázek na stěnu pro pozůstalé.

Luci Cooková (26) se dívá přes své levé rameno dolů na portrét mladé ženy zdobící její lýtko. Je to její oblíbená americká zpěvačka Chelsea Wolfeová. Myslím, že bych chtěla tohle, říká a mrká na svou blízkou přítelkyni a uměleckou tatérku Sheenu Coffeovou (29), píše ve své reportáži americký webový magazín OZY. 

Cooková plánuje dopředu a ptá se svých milovaných, které z jejích čtrnácti tetování by chtěli, kdyby zemřela. Přemýšlet o smrti je u ní pochopitelnější než u jejích vrstevníků.

V dětství se u ní vyvinula srdeční porucha, možná od viru, má za sebou dvě transplantace srdce a potřebuje třetí.

Jestli se doktorům nepodaří včas najít dárce, mladá žena chce, aby žila dále alespoň v některém ze svých tetování. Jako umění a vzpomínka v jednom. K tomu je třeba někoho, kdo jednou z jejího těla sejme kůži, ošetří ji a zarámuje.

Možná, že podobně uvažuje více lidí, než by se mohlo zdát. Na přemýšlení v tomto směru je jich rozhodně dost. Kérku má kolem 38 procent mladých Američanů ve věku 18 až 29 roků.

Pro ty, kdo vidí ve svém tetování umění a část osobnosti, se nyní otevírá nová tradice. Podobně jako když se dává pramínek vlasů milovaných do medailonku.

Luci Cooková si prohlíží formulář požadovaný Nadací pro umění a vědy tetování se sídlem v Amsterodamu. Poté, co zájemcům v USA sejme po jejich smrti americký patolog kůži a zmrazenou a uloženou ve formaldehydu ji pošle do Nizozemska, nadace zajistí její zpracování v jedné evropské laboratoři. Adresa zůstává důvěrnou, protože tamní patologové nestojí o nechtěnou publicitu.  

Experti v laboratoři extrahují z kůže vodu a tuk a nahradí je tekutým polymerem, obvykle silikonem. Jinými slovy, udělají z ní umělou hmotu, říká Peter van der Helm, který rozjel nadaci, jež se postará také o kůži Cookové.

"Vaše tetování bude zachováno na věky věků," prohlašuje Helm. 

Holanďan, který je uměleckým tatérem, po celé roky slýchal, jak jeho klienti s pýchou říkají: "Až umřu, chci být v muzeu." Nyní už to je možné. Klienti darují své tetování nadaci, která ji poté zapůjčí rodinným příslušníkům. Některé umělecké kousky může nadace vystavit, píše magazín OZY.

Van der Helm má 50 až 60 zákazníků, kteří už podepsali nebo plánují signovat příslušný formulář. Projekt zahájil před necelým rokem, v prosinci. Každý, kdo podepsal kontrakt, ještě žije.

Ale není kérka jako kérka. Některé mají hodnotu emocionální, jiné jsou dílem slavného umělce a lze je tudíž i zpeněžit. Van der Helm vyjednává s mužem starým 80 let, který chce zachovat kůži na celém těle.

Tatér odhaduje, že to bude dost nákladné. Ale jestliže někteří lidé investují do kreseb na svém těle 20 až 30 tisíc dolarů (až 600 tisíc Kč), nevyjde ve srovnání s tím posmrtná preparace jejich kůže zase až tak draze.

"Zachovat tetování z vás učiní svého druhu nesmrtelným a myslím, že se to mnoha lidem líbí," říká předsedkyně nadace Judith van Bezuová. "Tetování je druh umění a nemělo by prostě zmizet, když lidé zesnou."

Nejnižší cena za takovou nesmrtelnost je 300 eur (asi 8400 Kč), týká se kůže o rozměrech přibližně 10 x 10 centimetrů.

Van der Helm připomíná, že komerční preparování kůží zahajují ve světě oni, ale vyřezávání kůže z těl mrtvých je praxe stará stovky, možná tisíce let. Příslušné kolekce lze najít v muzeích v Krakově, Tokiu nebo Londýně. Většina z artefaktů však byla odňata z těl lidí, kteří s tím předem nevyslovili souhlas.