Jaderný program
Trump chce zkrotit Írán. Rozpoutá peklo?

Nedávný úder Západu proti syrskému režimu větší válečnou vřavu na Blízkém východě nerozpoutal. Situace se ale stále může vymknout kontrole. Americký prezident Donald Trump hrozí, že odstoupí od sporné jaderné dohody s Íránem, jenž v oblasti zesiluje svůj vliv. Evropští státníci ho přemlouvají, aby to nedělal. Důsledkem totiž může být válka Íránu s Izraelem.

Když velmoci v červenci 2015 ve Vídni uzavřely s Íránem dohodu o jeho nukleárním programu, byla to velká sláva. Vždyť Spojené státy, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo označované jako skupina 5 + 1 našly společnou řeč s teokratickým státem po bezmála deseti letech. "Ukazuje se, že americká diplomacie může přinést skutečnou a smysluplnou změnu. Změnu, jež naši zemi a svět učiní bezpečnějšími," pyšnil se tehdejší prezident Barack Obama. Vedle oteplení vztahů s Kubou je dohoda jeho hlavním zahraničněpolitickým odkazem. A podle kritiků hlavním omylem.

Cílem dojednání, oficiálně nazývaného Společný komplexní akční plán (JCPOA), bylo zabránit Íránu v tom, aby si vyrobil atomovou zbraň. Tamní režim mimo jiné souhlasil, že sníží počet centrifug na obohacování uranu, zredukuje jeho zásoby a umožní inspektorům OSN kontrolovat svá zařízení (viz Íránská hrozba pro svět). Na oplátku se dočkal částečného odvolání mezinárodních sankcí, kterým kvůli jadernému programu čelil. Jenže odpůrci dohody tvrdí, že islámská republika chce ve skutečnosti jaderné zbraně pořád získat a že díky možnosti znovu vyvážet ropu na to navíc má peníze - jimiž také financuje své šíitské spojence (libanonské hnutí Hizballáh, syrská vláda, Húsíové v Jemenu).

Největším odpůrcem dohody byl od počátku Izrael, který by Íránci nejraději vymazali z mapy. "Je to chyba historických rozměrů," varoval tehdy premiér Benjamin Netanjahu. Už předtím s pomocí jednoduchého nákresu bomby slavně varoval, jak blízko Írán k jaderným zbraním má. Musel si počkat rok a půl, než se ve Spojených státech ujal úřadu republikánský prezident, jehož administrativa si myslí totéž. Donald Trump tvrdí, že dohoda je "strašná", "šílená" a "směšná". Co mu na ní vadí? Zejména to, že vůbec neřeší íránský raketový program, že některé její části za několik let vyprší a že neumožňuje inspektorům navštěvovat všechna zařízení.

"Jaderné zbraně vyrábět nebudou," říká nekompromisně Trump. Už loni v říjnu odmítl nadále potvrzovat Kongresu, že Írán své závazky dodržuje (což měl podle amerického zákona o dohodě dělat každých 90 dní). V lednu ještě prodloužil o dalších 120 dní režim mírnějších protiíránských sankcí, pohrozil ale, že tak činí naposledy. Celý svět proto nyní hledí ke 12. květnu, kdy současný režim vyprší. Vesměs panuje shoda: pokud Trump sankce obnoví, dohoda s Íránem padá. "Bude to znamenat konec JCPOA v každém ohledu," varuje v komentáři pro časopis Foreign Policy Richard Nephew, výzkumník Columbia University, jenž dohodu pomáhal vyjednat. Teze, že by platila i nadále, je prý mylná (podle některých expertů jsou důležitější jiné sankce, o nichž bude třeba rozhodnout v červenci).

Donalde, neblázni

Především z tohoto důvodu se do Spojených států postupně vydali francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich cíl byl jasný: přemluvit Trumpa, aby od ujednání neodstupoval. Místo toho si přejí jednat o jeho vylepšení. "Chceme pracovat na nové dohodě," prohlásil Macron. O věci se po telefonu bavil s Merkelovou i britskou premiérkou Theresou Mayovou. "Hovořili o důležitosti íránské jaderné dohody jako o nejlepším způsobu, jak zabránit tomu, aby měl Írán jadernou zbraň. Shodli se ale, že existují důležité otázky, které dohoda nepokrývá a o nichž je třeba mluvit, jako například o balistických střelách či o tom, co se stane, až platnost dohody vyprší," uvedla Downing Street 10. Zachování dokumentu si přeje i generální tajemník OSN António Guterres, Čína a samozřejmě také Rusko, jež s Íránem spolupracuje.