Očima Jana Brodníčka
Trump udeřil na Írán. Co bude dál?

Donald Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem. Evropské státy se jí hodlají nadále řídit, totéž tvrdí íránský prezident Hasan Rúhání. Ze situace ale mohou profitovat radikálnější íránští politici.

Donald Trump v úterý, čtyři dny předem, oznámil, že neprodlouží režim mírnějších protiíránských sankcí. Znamenalo to jediné: Spojené státy házejí jadernou dohodu s Íránem přes palubu. Prezident splnil svůj předvolební slib a vypořádal se se "strašným, jednostranným dokumentem, který neměl nikdy vzniknout", i když jsou pro jeho zachování jsou dvě třetiny Američanů. "Nedopustíme, aby režim, který provolává ‚Smrt Americe', získal přístup k nejničivějším zbraním na Zemi," prohlásil v projevu. Vadilo mu, že dohoda neřeší raketový program a počínání Íránu v regionu, že neumožňuje inspektorům navštěvovat všechna zařízení nebo to, že některé její části brzy vyprší.

Jeho předchůdce Barack Obama asi zase o trochu zešedivěl. Vždyť dohoda je hlavním zahraničněpolitickým odkazem jeho vlády. "Je to vážná chyba," reagoval. Francie, Británie a Německo vyjádřily lítost. Dodržování ujednání žádají i zbylí signatáři Rusko a Čína. Liboval si naopak izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jenž na Trumpa minulý týden zatlačil teatrálním odhalením íránských dokumentů a který dohodu odmítá od samotného počátku. Spokojeni byli i sunnitští rivalové šíitského Íránu Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Umírněný prezident Hasan Rúhání tvrdí, že pokud budou dohodu ctít zbylé strany, Írán jaderný program neobnoví. Radikální poslanci ale pálili spolu s papírovou vlajkou USA text ujednání a křičeli zmíněné oblíbené heslo. Rúhání bude v úřadě ještě tři roky. Uvažoval by stejně případný konzervativnější nástupce? Radikálové, kteří tvrdí, že se Americe nedá věřit, nyní mohou posílit. Ekonomická situace Íránců bude ještě horší než teď.

Trump vsadil na jednu kartu - věří, že za pomoci sankcí přinutí Teherán, aby přistoupil na komplexnější dohodu. Tím se dostává do dalšího střetu s evropskými ekonomickými zájmy. Navíc nemá žádný plán B. Teherán přitom dokola opakuje, že novou dohodu neuzavře. "Spojené státy tak mohou být nakonec postaveny před volbu mezi Íránem vybaveným jadernými zbraněmi a další válkou na Blízkém východě," varuje Obama.

Dohoda jistě nebyla ideální, asi ale nebude náhoda, že si tolik expertů myslí, že byla nejlepším možným řešením. Někteří mluví o možnosti preventivního amerického úderu proti Íránu. Ten má určitě promyšlený i Izrael, o jehož válce s Peršany se v posledních měsících mluví stále více (a která už v Sýrii v podstatě probíhá). Zatím to nevypadá, že by se měl svět díky Trumpově kroku stát bezpečnějším místem.