Protiteroristický zákon
Barmská vojenská vláda popravila čtyři lidi včetně dvou známých aktivistů
25.07.2022 09:11
Barmská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij.
S odvoláním na státní média o tom v pondělí informovala agentura Reuters. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za několik desítek let. Zpráva o popravách vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).
Státní barmský tisk napsal, že čtveřice byla popravena "v souladu s právní procedurou za řízení a organizování násilného a nehumánního teroristického zabíjení".
Člen stínové exilové vlády Aun Mjou Min popřel, že popravení byli zapojeni do násilí. "To, že je potrestali smrtí, dokládá snahu vládnout prostřednictvím strachu," řekl.
Mezi popravenými je jednačtyřicetiletý bývalý poslanec Pchjo Zeja Tho z NLD, jehož vojenský soud v lednu usvědčil za trestnou činnost včetně financování terorismu a pumových útoků. Zatčen byl loni v listopadu jako klíčová osoba v síti, která podle junty organizovala teroristické útoky v Rangúnu. Jeho žena podle agentury AP zatím zprávu o manželově popravě nemá a snaží se dostat se k více informacím. Než se Pchjo Zeja Tho zapojil v roce 2007 do politického dění, věnoval se hiphopu.
Dalším popraveným je třiapadesátiletý prodemokratický aktivista Ťjo Min Ju, známější pod přezdívkou "Kou Jimmy". Odsouzen byl za porušení protiteroristického zákona. Min Ju patřil k vůdcům skupiny Studenti generace 88, která organizovala prodemokratické protesty už v roce 1988. Zatčen byl loni v říjnu a v minulosti strávil za své politické aktivity za mřížemi desítku let.
Ve čtveřici popravených je dále Hla Mjou Aun a Aun Thura Zo, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu ženy, kterou podle obžaloby podezírali, že vyzrazuje informace armádě.
"(Jsme) nesmírně zarmouceni... co nejdůrazněji odsuzujeme krutost junty, pokud je to pravda. Světové společenství musí jejich krutost potrestat," sdělil mluvčí barmské exilové vlády v reakci na zprávy o popravách.
Podle Svazu politických vězňů byly poslední soudní popravy v Barmě vykonány koncem 80. let.
Nezávislý odborník OSN na problematiku lidských práv Thomas Andrews vyzval k celosvětové reakci. "Ty lidi soudil, usvědčil a potrestal vojenský soud, přičemž dotyční neměli právo se odvolat a podle všeho neměli ani právního zástupce, což je porušení mezinárodního humanitárního práva," sdělil.
Elaine Pearsonová z HRW označila popravy čtyř mužů za "projev naprosté krutosti". "Popravám předcházely hrubě nespravedlivé a politicky motivované vojenské soudy. Barbarství a bezohledný nezájem o lidská práva, jaký projevuje junta, děsí protestní hnutí proti ní. Země Evropské unie, USA a další vlády by měly juntě ukázat, že za své zločiny zaplatí," sdělila Pearsonová.
Regionální ředitel AI Erwin van der Borght označil popravy za "svévolné zbavení života" a další příklad "otřesného stavu lidských práv" v Barmě. Také on vyzval svět k rychlé reakci, protože v Barmě čeká na vykonání rozsudků smrti až 100 lidí. Podle Svazu politických vězňů od loňského února barmské soudy vynesly trest smrti nejméně nad 114 osobami obžalovanými z politických přečinů včetně dvou dětí.
Kambodžský autoritářský premiér Hun Sen v červnu vyzval dopisem vůdce junty Min Aun Hlaina, aby popravy neprováděl. Kambodža v současné době stojí v čele Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), dopis proto podle Reuters vyjádřil hluboké znepokojení i dalších okolních zemí.
Vojenská junta převzala moc v Barmě v únoru 2021 po převratu, při němž svrhla demokraticky zvolenou vládu vedenou držitelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij a její NLD.
Vedení armády odůvodnilo převrat tím, že volby byly zmanipulované; to ale nezávislí volební pozorovatelé nepotvrdili. Puč vyvolal rozsáhlé protesty. Podle odhadů lidskoprávních skupin přitom policisté a vojáci zabili bezmála 2000 civilistů, uvedla agentura AP.
1