Chiméry džihádu
Chalífa chce v "první pětiletce" dobýt ohromná území

Záhy po oznámení vzniku Islámského státu (chalífátu) na části území Sýrie a Iráku se na sociálních sítích objevila mapa, která ukazuje, jaké části světa chtějí samozvaný chalífa abú Bakr Bagdádí a jeho věrní údajně ovládnout. A sice během pouhých příštích pěti let. Chapadla džihádistů by měla, co do délky, dosáhnout daleko do jihovýchodní Asie a sápat se až po Austrálii.

Uplynulou neděli (29. června 2014) se skupina Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL, také ISIS) přejmenovala na kratší Islámský stát. Podle mnoha expertů nelze tento akt podceňovat a mimo jiné to prý značí konec vůdčí role al-Kajdy v muslimské svaté válce, jejíž počátky sahají do sedmého století našeho letopočtu.

Změnou názvu, bez dosavadního bližšího územního ohraničení (viz mapka Sýrie a Iráku), se novodobý chalífát otevřel svými hranicemi zbytku světa.

V čerstvě zveřejněné mapě ISIL kontroluje téměř celou severní, západní a severovýchodní Afriku, celý Blízký východ včetně Izraele, Arabský poloostrov, Írán, Pákistán, indický subkontinent včetně Bangladéše a Barmy a dále pak Indonésii a Malajsii.

Jak chce chalífát tak ohromnou masu území se svými (zatím) méně než čtyřiceti tisíci bojovníky ve zbrani v příští "pětiletce" ovládnout, není vůbec jasné. Bez ohledu na to, že část z džihádistů má americký výcvik, hlavně z Jordánska, a kapsy plné saúdských a katarských peněz.

Teritoriální choutky teroristů z ISIL jsou naprosto absurdní, a to i v případě, že by jejich jednotky několikanásobně posílily.

Mapa - plány dobývání fundamentalistické pětiletky (černě)

V severní a subsaharské Africe je sice několik oblastí, které více či méně ovládají islámští radikálové (al-Kajda, Šabáb, Boko Haram…) nebo se tam alespoň pohybují, a najdeme zde také několik "failed states", jejichž vláda je slabá a neefektivní. Žádný ze států na tom ale není tak zoufale, aby ho v dohledné době mohli zcela ovládnout islamističtí radikálové.

A co takový Írán? Zhruba 96 procent z tam žijících asi 66 milionů lidí vyznává šíitskou formu islámu, zatímco islamisté v chalífátu jsou až na výjimky sunnité. To je v řadě směrů jako voda a oheň.

Je přitom pravděpodobné že Teherán by v samotném Iráku zasáhl vojensky už tehdy, kdyby ISIL napadl Bagdád a snažil by se postupovat dále na jih, tedy do oblastí obývaných šíity - včetně jejich svatých míst.

Za až groteskní lze označit domnělou snahu nového chalífátu ovládnout Indii. Třebaže si tam jdou hinduisté a muslimové tvrdě po krku desítky let, nejpozději od vzniku Pákistánu roku 1947, prosté počty jsou neúprosné. Hinduistů a křesťanů tam žije zhruba 83 procent, zatímco vyznavačů islámu pouhých 13 procent.

Jak by měla v případě takové malé muslimské "páté kolony" vypadat dobyvatelská strategie mohamedánů, zůstává ze strany ISIL nezodpovězeno.

Chalífát zatím nemá na víc než ovládnout nějaká další území v Sýrii a Iráku. To jsou jeho dosavadní geografické možnosti. Spíše mu však bude dělat problémy uhájit své dosavadní územní zisky.

Chalífát je ještě hodně vzdálen tomu, aby se stal skutečným státem.

Pokud ale bude Islámský stát dostávat velkou podporu v podobě financí a čerstvé krve, stane se vážnou hrozbou pro svobodný svět.

Lze se oprávněně domnívat, že zveřejněná mapa světa pod nadvládou chalífátu je především propagandou fundamentalistů. Hororový scénář nahrává nejen médiím, ale také těm, kdo chtějí udržet při životě monstrum války s terorismem.

V každém případě propagandisté z ISIL opakovaně ukazují, jak umějí mimo jiné zručně využívat web a sociální média. Mapa území, jež chce chalífát dobýt, je toho dobrým příkladem. Chytrým šachovým sémantickým tahem bylo i přejmenování ISIL na kratší Islámský stát.

Tímto krokem rovněž internacionalizují svůj boj - od Maroka po Indonésii. Zatím.

Důležité je, že "otcové zakladatelé" chalífátu upírají legitimitu všem muslimským vládám na světě. Pouze panství Bagdádího je od této chvíle jedinou bohem posvěcenou formou vlády. Kdo se jí vzepře, staví se proti vůli boží. Je tedy nevěřícím, s nímž je nutné bojovat. Pro ideology svaté války je chalífát konečným cílem a ISIL se mu v jejích očích přiblížil jako nikdo jiný.

To je hozená rukavice muslimskému světu, který se v prvních reakcích nejen staví k chalífátu zády, ale také ho ostře kritizuje. Žádný muslim není povinen poslouchat samozvaného chalífu Bagdádího, ozvalo se z úst islámských učenců hned v několika zemích.

Mnoho z nich označuje vládu teroristů z ISIL v Sýrii a Iráku za neislámskou, protože počítá s vražděním jiných muslimů. Marocký teolog Umar Haddúší označil Bagdádího za odpadlíka od víry. A egyptský islámský kazatel Haní Sibaí poslal bojovníkům ISIL na Twitteru varování, že bůh je jen se spravedlivými.

Irácké vládě pak bez ohledu na jeho předchozí kritiku popřál úspěch v boji s ISIL o město Mosul.

Na webu se objevilo hned několik map ukazujících plánovanou expanzi chalífátu. Podle jedné z nich chtějí džihádisté vstoupit na území EU a ohrožovat dokonce Rakouska. Ostatně, v minulosti byla už Vídeň dvakrát obležena osmanskými vojsky. Tato mapa ale podle některých informací není autentická.