Íránští znalci islámského práva z Rady dohlížitelů dnes zveřejnili konečný seznam kandidátů pro červnové prezidentské volby. Kromě dalších jsou na něm jména čtyř hlavních soupeřů.
Tedy současného prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, bývalého premiéra Míra Hosejna Músávího, někdejšího předsedy parlamentu Mahdího Karrúbího a bývalého velitele revolučních gard Mohsena Rezáího.
Rada dohlížitelů, která vybírala ze 475 přihlášených, na seznamu stejně jako v předešlých volbách neponechala ani jednu ze ženských uchazeček.
Volební kampaň by měla oficiálně začít v pátek a potrvá do 10. června. První kolo voleb je vypsáno na 12. června, v případě, že ani jeden z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, bude se do týdne konat druhé kolo.
Červnové volby prezidenta budou desáté od revoluce z roku 1979. Volit bude moci 46 milionů Íránců starších 18 let.
ČTĚTE TAKÉ: Írán: opozice obviňuje Ahmadínežáda z uplácení voličů
Reformátor Chatámí se proti Ahmadínežádovi nepostaví
Studie: Útok na jaderná zařízení Íránu nemusí vyjít
Konzervativní kandidáty, k nimž patří Ahmadínežád a Rezáí, se budou snažit porazit reformátoři Músáví a Karrúbí. Dokázat to mohou pouze za vysoké volební účasti.
Stěžují si ale na to, že Ahmadínežád začal objíždět voliče protizákonně před zahájením kampaně a že mu sdělovací prostředky vyhrazují mnohem větší prostor než ostatním.
Nemalý význam má i to, kterého z kandidátů podporuje duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Ten už nyní vyzývá Íránce, aby dali hlasy protizápadně orientovaným kandidátům.
Ahmadínežád je u moci od roku 2005 a podle ústavy má právo ucházet se ještě o druhý mandát. Nesplnil sliby z roku 2005, protože se mu nepodařilo zlepšit hospodářskou situaci.
Írán se potýká s pětadvacetiprocentní inflací a třináctiprocentní nezaměstnaností, ale Ahmadínežád přesto láká voliče znovu na sliby spravedlivého rozdělení ropných příjmů.
Podobně byl ale hodnocen i jeho předchůdce Mohammad Chátamí, který patřil k liberálům. Právě to podle analytiků může odradit Ahmadínežádovy kritiky od volební účasti, protože mezi nimi převládá skepse.
Dvaasedmdesátiletý Karrúbí, který se hlásí k reformátorským politikům, řekl, že v případě zvolení hodlá být realističtější než Chátamí a reformy bude prosazovat jedině umírněným způsobem.
"Prvním úkolem bude zastavit zhoršování ekonomické situace.
Nebudu pokračovat v politice rozhodování jednoho muže a odstraňování kvalitních ekonomů," řekl s narážkou na Ahmadínežáda. Poukázal na to, že za minulé čtyři roky se třikrát vyměnili ředitel centrální banky a ministr vnitra a dvakrát ministr hospodářství.
Karrúbí chce být také vstřícnější v zahraniční politice, aby do Íránu přilákal investice.
K jaderné politice, kvůli níž Írán čelí mezinárodním sankcím, řekl, že to je oblast, v níž má hlavní slovo duchovní vůdce, a nikoli prezident.
Sdělil pouze, že ani za jeho vlády se jaderný program nezastaví.
Írán pokračuje i ve zkouškách svých raketových nosičů. Dnes s úspěchem vyzkoušel raketu typu země-země Sadžíl s doletem dva tisíce kilometrů kilometrů, oznámila íránská tisková agentura IRNA. Raketa podle prezidenta Ahmadíndežda odstartovala na severovýchodě země a zasáhla určený cíl. Raketa patří podle agentury IRNA k pokročilé generaci raket země-země, poprvé byla testovála v listopadu loňského roku.
Rozvědky nemají jasno v tom, jak daleko je Írán od atomové bomby. Zatímco izraelští agenti tvrdí, že se jedná o období mezi lety 2009 až 2012, jejich američtí kolegové jsou toho názoru, že jaderně vyzbrojený Írán nebude realitou dřív než v roce 2013.
Foto: IRNA, FARS, Reuters a ČTK/AP
