Teroristická organizace
Islámský stát v Iráku se chová jako guerilla

Teroristická organizace Islámský stát (IS), jejíž porážku v Iráku loni oznámila irácká vláda, začala využívat partyzánskou taktiku s cílem podlomit autoritu úřadů. V uplynulých měsících se tak znásobil počet vražd a únosů. S odkazem na sdělení bezpečnostních expertů a představitelů irácké armády a vlády o tom napsala agentura Reuters.

Islámský stát začal uvažovat o změně taktiky ještě předtím, než Bagdád v prosinci oznámil, že skupina byla na území Iráku poražena, uvedli v rozhovoru s Reuters analytici. Už tehdy experti varovali, že až IS nebude schopen kontrolovat území, začne se chovat jako gerila.

Od květnových parlamentních voleb se v Iráku, zejména v provinciích Kirkúk, Dijála a Saláhaddín zvýšil počet vražd a únosů. Vláda tak čelí novým hrozbám od organizace, která dříve okupovala třetinu Iráku. Minulý měsíc bylo ve třech zmíněných provinciích zaznamenáno 83 případů únosů vražd či obojí dohromady. Většina z nich byla spáchána na dálnici spojující Bagdád a Kirkúk. V květnu bylo v oblasti zaznamenáno 30 takových incidentů a v březnu sedm, uvedl expert přes IS a poradce irácké vlády Hišám Hášimí.

Při jednom z incidentů 17. června příslušníci IS převlečení za policisty u kontrolního stanoviště na dálnici unesli tři šíity. O deset dní později byla objevena jejich zohavená těla. Mrtvoly radikálové opásali výbušninami s cílem zabít nálezce.

Úřady odmítaly na případu spolupracovat, uvedl Básim Chudajr, bratr jednoho z unesených mužů, v Karbale. Při rozhovoru byl obklopen dětmi, které měly na přívěšcích kolem krku fotografie svých zabitých otců. Chudajr požádal vojáky, kteří objevili auto obětí, jež bylo proděravělé náboji, aby po únoscích pátrali. Vojáci to ale odmítli.

"Šli jsme sami a na svou osobní odpovědnost. Tři z našich lidí byli uneseni a my jsme tomu nedokázali jen přihlížet," uvedl. "Šlo nás šest civilistů. Ušli jsme asi deset nebo dvanáct kilometrů a na zemi jsme nacházeli jejich doklady."

Další den Chudajrovi zavolal bratr. Byl naživu, ale unesli ho příslušníci Islámského státu. Jeden z únosců uvedl, že ho zabije, pokud irácká vláda nepropustí všechny sunnitské vězeňkyně. Únosce pak Chudajrovi volal každý den. Ten informoval iráckou vládu, ale ta se nenabídla, že se pokusí zjistit, odkud únosci volali.

O deset dní později únosce Chudajrovi oznámil, že tři muži byli zabiti. Bezpečnostní složky v provinciích Dijála a Saláhaddín nechtěly pro těla dojet. "Situace je matoucí a důvodem je chaos v tom, jak fungují bezpečnostní složky. V provinciích chybí centralizované velení, což IS posiluje," řekl předseda rady v provincii Saláhaddín, Ahmad Karím. Názor, že za posílením IS stojí chaos v bezpečnostních složkách, vyjádřili také představitelé armády, policie či místních úřadů.

Mluvčí irácké armády na otázky Reuters nereagoval a mezinárodní koalice proti IS pod velením USA uvedla, že teroristická organizace v Iráku nemá místo, kam by se mohla bezpečně uchýlit.

Radikálové se přeskupili v severovýchodním pohoří Hamrín, které sahá od provincie Dijála na hranici s Íránem, zahrnuje severní část Saláhaddínu a dosahuje až do Kirkúku u hlavní irácké dálnice. Představitelé iráckých úřadů oblast označují za "trojúhelník smrti".

Odhady toho, kolik má v Iráku IS členů, se různí. Podle Hášimího jich je více než tisíc, z toho polovina v pouštních oblastech a zbytek v horách.

Mezinárodní teroristická síť al-Kajda měla kdysi vliv ve většině sunnitských částí Iráku, než byla v oblasti poražena armádou USA, Iráku a spojeneckými skupinami v letech 2006 až 2007. Členové al-Kajdy se pak uchýlili do pouště mezi Irákem a Sýrií a později se z nich stal Islámský stát. Panují obavy, že vzniknou nové teroristické skupiny, pokud nebude posílena bezpečnost.

Přestože má IS protitankové zbraně, miny a automatické pušky, nemůže proniknout do měst, jelikož už tam nemá podporu mezi těmi sunnity, kteří s organizací dříve sympatizovali, uvedl zástupce šéfa policie v Saláhaddínu.

IS využil sektářských a etnických sporů v Iráku. Dříve společně proti IS bojovala irácká armáda a Kurdové. Dnes mezi Kurdy a Bagdádem panuje napětí, jelikož centrální vláda odmítla loňské kurdské referendum o nezávislosti. Bezpečnostní vakuum v některých oblastech, ze kterých irácká armáda vyhnala kurdské síly, nahrává Islámskému státu, píše Reuters. "Chtějí po nás, abychom šli do Dijály, pomohli jim oblast vyčistit a pak se stáhli?... Bagdád nás vyhnal," uvedl představitel kurdských bezpečnostních složek.

Sunnitské kmenové skupiny dříve pomohly USA a Bagdádu v boji proti al-Kajdě. Teď žádají pomoc v boji proti radikálům z IS. "Známe tuto oblast lépe než vojáci a nejméně 280 z nás bylo uneseno nebo zabito," uvedl náčelník kmene Šammar s tím, že bojovat proti radikálům je připraveno 1400 jeho mužů. Žádá však pomoc od irácké armády. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj, že se IS opět zmocní iráckých měst.