Nukleární mocnost ano či ne? Izrael zůstává v této otázce věrný své jednoznačné dvojznačnosti. A oceňuje Baracka Obamu, že také Bílý dům zachovává v tomto směru dosavadní politiku USA. Stručně řečeno, prostě do toho židovskému státu nemluví.
Podle různých odhadů vlastní Izrael 100 až 300 atomových hlavic. Každá z nich může mít ničivou sílu přesahující zhruba desetkrát jadernou bombu svrženou nad Hirošimou.
Jak citlivé je to pro něj téma, ukázalo se v osmdesátých letech minulého století, když byl informátor o izraelském jaderném programu lapen v zahraničí tajnou služnou Mosad, převezen do Izraele a tam odsouzen za zradu. Mordechaj Vanunu, bývalý technik z izraelského jaderného reaktoru Dimona, dostal 18 let vězení.
"Politika jaderné ambivalence představuje základ veškeré bezpečnosti Izraele, vždy jím byla a nadále bude a prezident Obama nepožadoval její změnu v současné době," prohlásil náměstek ministra zahraničí Dannyho Ajalona v izraelském veřejném rozhlase.
ČTĚTE TAKÉ: Izraelci požádali Berlín o miliony na další ponorku
Prozradil jaderný program Izraele. Už ho zase zatkli
Na otázku ohledně přání vyjádřeného Obamou na závěr dvoudenního summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu, že by rád viděl podpis Izraele pod smlouvou o nešíření jaderných zbraní (NPT), Ajalon řekl, že tento požadavek není urgentní.
"Až budou všechny blízké nebo vzdálené hrozby vůči Izraeli definitivně zažehnány, pak budeme moci tuto otázku pozitivně zvážit," dodal.
Prezident Obama zdůraznil, že postoj jeho administrativy ke smlouvě NPT není nový. "Když mluvíme o Izraeli nebo o všech jiných zemích, považujeme jejich přistoupení k NPT za důležité.
Tady nejde o nově zaujaté stanovisko, stejný byl názor americké vlády i před nástupem mé administrativy," připomněl Obama.
Už více než 40 let praktikují různé izraelské vlády politiku "jaderné ambivalence", tedy dvojakosti. Jejím těžištěm je tvrzení, že Izrael "nezavede jako první jaderné zbrojení na Blízkém východě".
Izrael kromě toho uzavřel v roce 1969 "ujednání" se Spojenými státy, že se izraelští představitelé zdrží jakýchkoliv veřejných prohlášení o jaderném potenciálu své země a že nepřikročí k jadernému testu. Washington se výměnou za to zavázal, že nebude v této záležitosti vyvíjet na Izrael nátlak.
Izrael začal pracovat na svém jaderném programu už krátce po založení státu roku 1948. Jaderný materiál a know-how mu dodávala hlavně Francie - zprvu otevřeně, později tajně. V padesátých letech začal židovský stát stavět reaktor Dimuna na odlehlém místě v Negevské poušti. Atomové zbraně měl začít vyrábět po šestidenní válce roku 1967.
Své jaderné hlavice, o nichž nezasvěcení nevědí, kde jsou skladovány, může Izrael nasadit za pomocí tří různých zbraňových systémů.
Rakety: Systém „Jericho" byl vyvinut s pomocí Francie začátkem sedmdesátých let. Nejnovější model Jericho III byl úspěšně vyzkoušen roku 2008. Má mít dolet 6500 kilometrů. Sila jsou umístěna hluboko v zemi.
Bitevní letouny: Jaderné hlavice mohou nést stroje Lockheed-Martin F-15I a F-16I.
Ponorky: Pro Izrael zřejmě nejdůležitější strategický systém pochází z Německa. Jde o ponorky třídy „Dolphin". Tři už Spolková republika Izraelcům dodala, další dvě se staví v Kielu a šestá ponorka je objednána. Plavidla s upravenými torpédomety jsou schopná nést jaderné střely. Ponorky pro židovský stát subvencovala z větší části sama německá vláda.
Foto: Wikipedia, Bundesmarine a Profimedia
