Izrael by se mohl stát první zemí, jež zakazuje obchod s kožešinami. Poslanci Knessetu mají na stole návrh zákona, který by povolil výjimku pouze pro vědecké účely a pro zachování kulturních tradic části ortodoxních židů.
Návrh předložilo osm poslanců z různých politických stran, kteří spolupracují s Mezinárodní protikožešinovou koalicí. Argumentují, že kožešina už není nutná, syntetické látky jsou výhodnější a pravé kožichy jsou pouhou módní záležitostí a symbolem postavení, píše Jerusalem Post.
"Tento zákon může zachránit miliony zvířat," říká předsedkyně protikožešinové koalice Jane Halevyová. "Měl by Izraeli a jeho občanům získat ohromný respekt."
Organizace si roku 2009 nechala provést výzkum veřejného mínění, podle něhož 86 procent izraelských občanů považovalo za špatné zabíjet zvířata kvůli kožešině.
V Izraeli se žádné kožešinové výrobky nedělají, drtivá většina se dováží z Číny. Proti zákazu v Izraeli se ale stavějí i výrobci z jiných zemí (kožešinový průmysl je významný například v Dánsku či Kanadě), obávají se, aby se nerozšířil do dalších států. "Není to velká lobby, ale je velice silná," citovala poslankyni Ronit Tirošovou CNN, když před dvěma lety předkládala obdobný návrh zákona; tehdy nakonec neprošel, byť se jeho podpora jevila silná a nadstranická.
Narazil však také na silný odpor některých konzervativních charedim, kteří tradičně nosí kožešinový klobouk zvaný štrajml. Židovští ultras v humanistické kampani vidí ohrožování jejich tradic. "Nejsme přece ve středověku, aby se nám zakazovalo nosit typicky židovské symboly," prohlásil při minulých debatách poslanec Menachem Eli'ezer Mozes. Nyní by pro ně měla platit výjimka, ostatně týká se jen malé části Židů. Mnoho lidí už dává přednost umělé kožešině, pravý totiž vyjde na víc než tisíc dolarů a ultraortodoxní charedim často žijí ze sociálních dávek.
Rabíni i celebrity
Za zákaz kožešin se staví i třeba rabín David Rosen, někdejší hlavní rabín Irska, který vedle svého působení v mezináboženském dialogu je čestným předsedou Mezinárodní židovské vegetariánské a ekologické společnosti. "Je to vše o míru a harmonii ve světě," řekl před časem TÝDNU. "Jak v nitru každého člověka, tak ve vztahu k ostatním a ke kosmu, tedy je to život se soucitem a respektem."
Vedle politiků a rabínů má ale izraelský zákaz kožešin také prominentní zahraniční stoupence, v minulosti ho podpořili třeba Brigitte Bardotová a Paul McCartney. Na svých cestách do Izraele coby čestná předsedkyně PETA (Lidé za etické zacházení se zvířaty) také za zákaz horovala kanadská sexbomba Pamela Andersonová.
Podobné zákazy zatím zavedla města Dublin a Fingal v Irsku či západní Hollywood v americké Kalifornii, nikdy však celé země. Ty progresivnější, jako třeba Británie či Chorvatsko, postavily mimo zákon alespoň chov zvířat na kožešinu, v jiných zemích se zákazy týkají jen některých druhů. Proti omezením v Česku aktivisté také vedou kampaně.