Izrael neustoupí v právu budovat nová obydlí pro obyvatele velkých židovských osad na západním břehu Jordánu. Řekl to dnes izraelský vládní mluvčí Mark Regev, který reagoval na čtvrteční výrok americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové.
Ta prohlásila, že prezident Barack Obama prosazuje zastavení staveb ve všech osadách bez výjimky.
USA podobně jako většina západních zemí považují osady za jednu z hlavních překážek izraelsko-palestinské mírové dohody. Palestinci chtějí vlastní stát v pásmu Gazy a na celém západním břehu Jordánu, na němž ale stojí přes 120 osad s téměř 300 tisíci obyvateli.
ČTĚTE TAKÉ: Obama chce od Izraele ústupky. Má šanci vyjednat mír?
Židovské osady - ráj palestinských zločinců
Izrael si v minulých rozhovorech vymohl právo na zajištění přirozeného růstu osad, tedy zvětšování příbytků pro rozrůstající se rodiny. Teď nahradil termín přirozený růst prohlášením, že Izrael je povinen zajistit normální život osadníkům. Regev na otázku, zda normální život zahrnuje stavbu nových bytů v osadách, přisvědčil. Dodal, že se Izrael zavázal, že nebude stavět nové osady a že zruší ty nepovolené.
Kritičtější než Bush
Obamova vláda je podle deníku Haarec v otázce osad vůči Izraeli kritičtější než minulý kabinet.
Neshoduje se s kabinetem izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ani v otázce palestinské státnosti. Zatímco Obama o právu na ni nepochybuje, Netanjahu o ní nehovoří.
Komentátor Roger Cohen v listu International Herald Tribune napsal, že přes neústupnost Washingtonu v otázce osad Netanjahu v diplomacii zatím nad Obamou vede.
Írán: klíčová otázka
Podařilo se mu prý přimět amerického prezidenta přistoupit na časové omezení dialogu s Íránem, a to do konce roku. Na květnovém washingtonském setkání se Obama sice nezmínil o tom, že USA nevylučují ani vojenské řešení krize kolem Íránu, ale řekl to v rozhovoru pro časopis Newsweek.
Výměnou za to se Obamovi nedostalo vůbec ničeho, protože Netanjahu neuznal ani palestinské právo na stát.
Cohen se domnívá, že se Obama nesmí vzdát snahy dohodnout se s Íránem novými diplomatickými prostředky a vstřícností, jak navrhuje od počátku.
Měl by prý Izraelcům vysvětlit, že zatímco oni hovoří o Íránu jako o existenční hrozbě, USA budou mít další mrtvé muže a ženy v Iráku a Afghánistánu, jestliže se Washingtonu nepodaří s Teheránem dohodnout.
A také to, že útok na Írán bude pro Izrael znamenat válku nejen s Peršany, ale také s Araby, což nejen podryje důležité americko-izraelské spojenectví, ale také urychlí íránský jaderný vojenský program, protože se za Teherán postaví 1,2 miliardy muslimů.
Foto: ČTK/AP, Reuters
