Šéf izraelské tajné služby Mossad, Meir Dagan, grandiózně podcenil rozměry odporu po volbách v Íránu. A domnívá se, že Ahmadínežádovo vítězství je pro židovský stát užitečné. Většina Izraelců je při pohledu na nynější dění v Íránu smýkána mezi skepsí a sympatiemi, píše z Jeruzaléma korespondent německého týdeníku Der Spiegel.
Lhostejno, kdo nakonec vyhraje mocenský boj v islámské republice, tamní nepokoje ztěžují boj Izraele proti atomovému programu režimu mulláhů.
ČTĚTE TAKÉ: Ahmadínežád: Izrael je země s rasistickou vládou
Izrael prý plánuje útok na íránská jaderná zařízení
Uplynulou neděli prodloužila izraelská vláda o další rok úřadování šéfa izraelské zahraniční špionáže Meira Dagana. Je "vynikajícím ředitelem Mossadu", vychvaloval ho premiér Benjamin Netanjahu.
Že Dagan slouží v pořadí už třetímu premiérovi za sebou ale zřejmě nesouvisí s kvalitu jeho politických předpovědí.
Pochybnosti o jeho zahraničněpolitické kompetenci vzbuzuje přinejmenším to, co minulé úterý prohlásil v parlamentním výboru pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
"Kvůli volbám se realita v Íránu nezmění," pravil Dagan. Volební podvody v Íránu se podle něj neliší od toho, co se obvykle děje ve svobodných státech.
Jeho úvahy vyústily v předpověď, že nepokoje "během několika málo dnů odumřou".
Sílu zloby íránské opozice nepodcenil jenom izraelský šéfagent. Povzbuzováni dlouhá léta trvajícím píárem izraelské politiky, dívala se většina Izraelců ještě nedávno na Írán jako na čistokrevnou diktaturu, navíc nábožensky fundamentalistickou.
Většina obyvatel židovského státu je tak při pohledu na už dva týdny trvající nepokoje v Teherán zmítána mezi skepsí a sympatiemi.
Ještě jim zní v uších našeptávání politiků a příslušníků tajných služeb, podle nichž není prakticky žádný rozdíl mezi úřadujícím prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a jeho nejnadějnějším vyzývatelem Hosejnem Músávím.
"Je důležité připomenout, že to byl Músáví, který v době, kdy byl premiérem, zahájil íránský atomový program," varoval šéf Mossadu Dagan před výborem Knessetu.
Naznačil, že je dokonce v izraelském zájmu, aby Ahmadínežád zůstal u moci. "Kdyby zvítězil reformní kandidát, měl by Izrael větší problém. Je mnohem obtížnější varovat před íránským atomovým programem, když svět současně považuje Músávího za umírněného, uvedl Dagan.
V Izraeli se od té doby vtipkuje, že Mossad z pověření Netanjahua organizoval volební podvody, aby tak zajistil Ahmadínežádovi vítězství.
U mnoha Izraelců se ale mezitím objevují pochybnosti ohledně jednostranného pohledu na Írán, který jim roky servíruje jejich vláda. Lidi mezi Haifou, Jeruzalémem a Tel Avivem udivil už se vší tvrdostí vedený volební boj. „Oni se opravdu odváží říkat svůj názor, dokonce ženy," podivoval se jeden televizní komentátor.
Izraelská média podrobně informují o nynějších krvavých demonstracích v Íránu. Dokonce premiér Netanjahu musel v jednom interview přiznat, že v Teheránu je vidět „u části íránského lidu mocná touha po svobodě".
Kabinet v Jeruzalémě se ale zatím vyhýbá tomu, aby se veřejně postavil za Músávího. Reformnímu kandidátovi by to mohlo uškodit. Navíc mu záleží jedině na tom, aby se Írán jasně distancoval od sestrojení jaderné bomby.
A v tomto ohledu mají Netanjahu a spol. pochybnosti, zda Músáví dá na kárání a varování Západu.
Ať už ale v Íránu převezme nakonec žezlo vlády kdokoli, současné nepokoje už nyní extrémně ztížily boj proti atomovému programu režimu ajatolláhů. Už teď byla rizika případného vojenského úderu Izraele značná. Ozbrojené řešení by v budoucnu vyvolalo ve světě ještě větší kritiku.
Do úzkých zahnaný Ahmadínežád by ale na konci mohl cítit potřebu vybřednout z vnitropolitické kaše s pomocí zostřených výhrůžek vůči Izraeli. Naznačil to už náboženský vůdce Alí Chameneí, kdy na Teheránské univerzitě svaloval odpovědnost za nepokoje vedle USA a Británie také na „sionisty".
„Režim v Teheránu by mohl cítit nutkání využít Izrael k tomu, aby odlákal pozornost od svých vnitřních problémů," řekl Spiegelu Efraim Halevy, který řídil Mossad v letch 1998 až 2002. „Proto bychom neměli činit nějaké unáhlené závěry, co znamená krize v Íránu pro atomový program."
Prodloužení Daganova funkčního období v čele Mossadu o další rok nebylo ale tak úplně hladké. Vedle svých slov o zřejmě krátkém trvání protestů v Íránu se s kritikou setkal i jeho další výrok.
Írán bude mít k dispozici vlastní atomovou bombu teprve roku 2014, prohlásil Dagan před parlamentním výborem a překvapil tím nejen téměř všechny poslance. Izrael dosud vždy pobízel Západ k chvatu a tvrdil, že Írán může mít bombu už roku 2011.
Újmu v boji s atomovým programem Íránu cítí především špionážní služba izraelské armády, která s Mossadem příležitostně soupeří.
Foto: IDF, ČTK/AP a Reuters
