Malý indický "autozázrak" podezřele často hoří

Malý, levný revoluční... A také, což jeho tvůrci a propagátoři velmi neradi slyší, u něj hrozí zvýšené nebezpečí požáru. Na indických silnicích pravidelně hoří auta Tata Nano. Žádná z planoucích pochodní na čtyřech kolech nebyla v provozu více než rok.

Vozítko to dokonce dotáhlo až na jeviště státního divadla v německém Saarbrückenu, píše v této souvislosti magazín Der Spiegel. Indická automobilová ikona Tata Nano se stala minulý víkend operní hvězdou v indickém eposu "Šakuntala". Auto na jevišti se chovalo nenápadně.

Takové štěstí ale všichni vlastníci Nana nemají. Tento typ vozů v Indii pravidelně hoří. Často nemají ještě na tachometru ani 500 kilometrů, někdy ani ne stovku. Jeden exemplář vzplál minulý čtvrtek. Trapné bylo, že právě mířil k obchodníkovi s auty v západoindickém Sanandu.

"Viděl jsem ve zpětném zrcátku, jak zpod zadní kapoty vychází kouř. Zastavil jsem - a o několik minut později byl vůz v plamenech," líčí událost špeditér z Cargo Motors.

Několik dní předtím se ocitl v ohrožení života jistý softwarový inženýr z Bombaje, když jeho Tata Nano začal hořet v rychlosti zhruba čtyřicet kilometrů za hodinu. Vůz si zrovna přivezl z autosalonu a pyšně ho předváděl své rodině.

Jen se štěstím se inženýrovi blízcí dostali včas z plamenů. Domnělá příčina: zkrat v elektrice. Tímto způsobem už shořelo pět aut Nano.

Přesné příčiny dosud nejsou známy. Přesto Tata Motors kategoricky vylučuje systémový problém, například konstrukční vadu. "S technickým designem neexistuje žádný problém. Vůz dostal všechny mezinárodní certifikáty," sdělil mluvčí Tata, Debasis Ray. Na indických silnicích zatím jezdí 30 tisíc těchto automobilů.

Mezitím už asi s touto věcí není Tata Motors tak jistý, poznamenává Spiegel. Příčinu požárů má zjistit zvláštní firemní vyšetřovací komise. Patří k ní i technický otec Nanů, Giriš Wagh. Už loni kvůli požárům tří aut firma například vyměnila jednoho z dodavatelů.

Od své premiéry na Ženevském autosalonu v březnu 2008 budil Nano značnou mezinárodní pozornost. Se svou cenou tisíc rupií, v přepočtu asi 44 tisíc korun za základní model, je tento vůz nejlevnějším sériově vyráběným na světě. Má oslovit hlavně motorkáře a zákazníky v chudých oblastech Indie.

A těch je v zemi s miliardou obyvatel více než dost. Od příštího roku se plánuje vývoz modifikované verze do Evropy a USA.

Tata Motors provází ovšem s Nanem smůla. Například závod na výrobu těchto vozítek v Západním Bengálsku se proměnil v investiční ruinu. Násilné protesty rolníků, kterým se nelíbily nízké výkupní ceny za jejich půdu, donutily předloni autokoncern, aby se přestěhoval do Gudžarátu. Z toho se firemní kasa dodnes nevzpamatovala.

Dosud si Nano objednalo 200 tisíc zákazníků. Další objednávky zatím koncern nepřijímá - chybí mu výrobní kapacity.

Foto: Tata Motors a Profimedia