Zatím jen něco více než pětina mongolských voličů do poledne místního času (6.00 SELČ) odevzdala svůj hlas v prezidentských volbách. Oznámily to místní úřady. Hlasovat mohou bezmála dva miliony oprávněných voličů. Volby mají skončit v deset hodin večer místního času (16.00 SELČ).
"Volební účast dosáhla 21,3 procenta. V hlavním městě odhlasovalo 19,6 procenta voličů, na venkově 22,7 procenta. Nejaktivněji si vedou senioři," uvedl předseda volebního výboru.
Nynější prezident Cachjagín Elbegdordž z Mongolské demokratické strany končí své druhé a poslední funkční období. Budoucí prezident se bude muset vypořádat s ekonomickou krizí, jíž Mongolsko po krátkém těžebním boomu čelí.
Všechny tři uchazeče o nejvyšší úřad ze tří hlavních politických stran tíží korupční skandály, které mohou odradit voliče od návštěvy volebních místností, podobně jako volební kampaň, označovaná za nejšpinavější za necelá tři desetiletí mongolské demokracie.
"Jsme nuceni si vybrat menší zlo," řekla aktivistka sdružení usilujícího o rovnoprávnost žen Dügersürengín Suchdžargalmáová. "Hlasovat nebudu: všichni jsou to podvodníci, lháři a oligarchové," řekla naopak sedmatřicetiletá žena v domácnosti Túl.
Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvém kole více než polovinu hlasů, bude nutné uspořádat druhé kolo, což by bylo vůbec poprvé v dějinách mladé demokracie.
Kandidát vládnoucí Mongolské lidové strany, expremiér Mijégombyn Enchbold čelí obviněním, že obsazoval veřejné funkce za peníze. Uchazeč za opoziční Demokratickou stranu, bývalý judista a milionář Chaltmágín Battulga je zase podezřelý, že má bankovní účty v zahraničí. Kandidátovi Mongolské lidové revoluční strany, jímž je Sajnchú Ganbátar, se vyčítá dar ve výši přibližně milionu korun od Moonovy sekty.
"Ve skutečnosti se tito tři uchazeči nijak neliší," poznamenal expert na Mongolsko Julian Dierkes; voliči si podle něj mohou pouze vybrat, zda posílí vládnoucí stranu, anebo se budou snažit zachovat rovnováhu moci mezi vládou a prezidentem z opoziční strany.
Vnitrozemské Mongolsko s pouhými třemi miliony obyvatel dlouho platilo za oázu demokracie vtísněnou mezi autokratické Rusko a Čínu. Politická transformace po revoluci v roce 1990 nahrávala zahraničním investorům, které přilákaly bohaté přírodní zdroje.
Poslední dobou se ale mongolská ekonomika potýká s problémy - tíží ji vysoký zahraniční dluh, propad měny a zpomalení růstu jejího největšího obchodního partnera, Číny. Začínají se také objevovat obavy z rostoucí autoritářské tendence vlády.
