Návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu přivedla znovu pozornost k ambiciózním plánům na Blízkém východě, které Barack Obama vyhlašoval během předvolební kampaně. Spojené státy byly dosud nejsilnější spojenec Izraele.
Obamova administrativa ale dává najevo, že v rámci mírového procesu bude vyžadovat výrazné ústupky.
Mnoho příkladů ukazuje, že Američanům najednou nevadí držet si izraelskou vládu spíše od těla. Spojené státy trvají na vytvoření palestinského státu a také na tom, že Izrael musí přestat s budováním osad na palestinských územích. Benjamin Netanjahu se však stále drží své linie, podle které musí Palestinci nejdříve uznat židovský charakter Izraele.
ČTĚTE TAKÉ: Schůzka Obama - Netanjahu bez průlomu
Šéf CIA tajně jednal s Izraelem o jaderném programu Íránu
Barack Obama a Izrael se ale musejí dohodnout především na společném postupu vůči Íránu. Před deseti lety, kdy byl Netanjahu naposledy jako izraelský premiér ve Washingtonu, nebyly nukleární ambice Íránu problémem. To se nyní výrazně změnilo. Podle analytiků britské BBC Obamova vstřícnost vůči Teheránů Izrael znervózňuje. Netanjahu bude proto možná od Obamy požadovat záruky, kterými se bude snažit podmiňovat počátek rozhovorů s Palestinci.
Podpora tvrdšímu přístupu
Americký prezident má ale pro svoje požadavky vůči Izraeli velkou podporu doma i v zahraničí. „Americká veřejnost podporuje řešení na bázi dvou států a věří, že Amerika by měla mírový proces tlačit kupředu. Stále více také chápe, že to bude vyžadovat tvrdý přístup k oběma stranám, i k tradičnímu spojenci Izraeli," říká Daniel Levy, bývalý izraelský vyjednavač a nyní výzkumník pro americký liberální think tank New America Foundation.
„Zajímavé je, že totéž platí i pro americkou židovskou komunitu. Barack Obama dostal hlasy 78 procent amerických Židů a jejich podporu neztrácí ani dnes," dodává Levy.
Během léta Obama Izrael navštívil, setkal se s nejvýznamnější politiky a získal si přízeň veřejnosti.
Přízeň Izraeli vyjádřil také na loňské konferenci Americko-izralské komise pro veřejné záležitosti (American Public Affairs Committee). Letos ale na setkání proizraleských lobbistů poslal viceprezidenta Bidena.
„Izrael musí pracovat na řešení, které bude zahrnovat dva státy," řekl viceprezident Joseph Biden. „Nebude se vám líbit, že to říkám. Ale je třeba, abyste nestavěli další osady, rozmontovali existující stanoviště a uznali právo Palestinců na svobodu pohybu. Tady nejde o americkou důvěru, chceme prostě vidět důsledky," varoval viceprezident.
Za to ale bude chtít záruky, že Washington bude zadržovat íránské regionální ambice. Hillary Clintonová, ale minulý měsíc varovala, že Obamova administrativa nebude s Íránem jednat dříve, než se začne zabývat palestinskou státností. Oba problémy je podle ní nutné řešit paralelně.
Zkušený Netanjahu
I když se okolnosti změnily, Netanjahu má v jednání s Američanu spoustu zkušeností a v minulosti jim byl často spíš obtížným partnerem. Mnoho členů Obamovy administrativy ale má zkušenosti z Clintonovy éry a jednání s Netanjahuem tak ještě pamatují.
Američtí prezidenti bývají v tlaku na Izrael dost opatrní. Ať už byl v Bílém domě Jimmy Carter, Ronald Reagan nebo George Bush starší, kritika Izraele je vždy vyšla draho.
„Pokud chcete tlačit na Izrael, musíte se na to připravit, protože se můžete dostat do hodně náročné situace," říká Richard Haass, bývalý poradce Bushe staršího, který se v roce 1991 pokusil zablokovat půjčky, dokud Izrael nepřestane budovat nové osady na palestinských územích.
„Dnes může skutečný nátlak přijít spíš v podobě slovní kritiky. Izrael je demokracie, a co říkají Spojené státy tu má značný vliv na veřejné mínění,"domnívá se Haass.
Klíčový projev v Káhiře
Rozhovory s Netanjahuem jsou zatím jen předehrou, na pondělním jednání k žádnému průlomu nedošlo. Obamova administrativa spíš zkoumá terén před tím, než se rozhodne pro strategii, kterou se bude snažit přimět obě strany k ústupkům.
Problémy při jednáních samozřejmě budou i na palestinské straně. Současný rozkol mezi Západním břehem, ovládaným Fatahem a Hamasem kontrolovanou Gazou, ještě snižuje vzdálené naděje na jednotný palestinský stát.
Militantní Hamas odmítá vůči Izraeli jakékoli ústupky a ohrožuje ho raketovými útoky. Obě, respektive všechny tři, strany konfliktu, jsou si po izraelském úderu na Gazu počátkem letošního roku ještě vzdálenější.
Obamův blízkovýchodní vyslanec George Mitchell, který se proslavil dojednáním míru v Severním Irsku navštívil region už třikrát a hovořil s představiteli obou stran. Jeho šéf se příští týden setká s Mahmúdem Abbásem a egyptským prezidentem.
Více Obamově stylu ale odpovídá veřejný projev. Proto se očekává, že svoji verzi řešení problému, který sužuje celý region, představí v projevu k muslimskému světu 4. června v Káhiře.
Větší nezávislost na proizraeské lobby, která u Američanů židovského původu ztrácí na popularitě, poskytuje Obamovi více manévrovacího prostoru. Ale vzhledem k současné situaci v regionu pro něj bude velkým úspěchem, pokud Izrael a Palestina během jeho pobytu v Bílém domě vůbec zasednou k jednacímu stolu.
Foto: ČTK/AP, Reuters
