Nejedná se sice o velkou částku, ale její symbolická hodnota je obrovská. Jde o vzácné gesto dobré vůle mezi těmito sousedícími jadernými velmocemi, které spolu od získání nezávislosti na Británii v roce 1947 svedly již tři války.
Dva ze zmíněných konfliktů se týkaly území Kašmíru, které je rozděleno mezi oba zmíněné státy. Indie navíc obviňuje Pákistán, že poskytuje útočiště islamistům, kteří pak páchají na indickém území smrtící atentáty, jako byly kupříkladu pumové útoky v Bombaji v listopadu 2008.
Pákistán sužují tento měsíc nejhorší povodně v živé paměti země, které si vyžádaly již na 2000 obětí. Zasažena byla pětina pákistánského území a zhruba 20 milionů lidí. OSN včera uspořádala mimořádné zasedání s cílem urychlit pomoc postiženým.
ČTĚTE TAKÉ: Pákistánci protestují proti pomalé pomoci po povodních
Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší uvedl, že se mu na schůzce dostalo ujištění, že cíl OSN shromáždit na okamžitou pomoc Pákistánu 460 milionů dolarů "bude lehce splněn". Ještě ve středu přitom OSN prohlašovala, že se jí zatím podařilo sehnat pouhých 51 procent ze zmíněné částky.
Světový program pro výživu (WFP) sdělil, že naléhavě potřebuje více vrtulníků, aby mohl dopravovat potraviny milionům Pákistánců, kteří nadále zůstávají záplavami odříznuti od světa. WFP, který nyní disponuje 15 helikoptérami, již rozdal potraviny 1,2 milionu těch nejzranitelnějších obětí povodní, podle OSN ale potravinové balíčky potřebuje kolem osmi milionů lidí.
Oběti povodní kritizují především pákistánskou vládu z pomalé reakce na katastrofu. Podle svědků na mnoha místech daleko účinněji fungují muslimské charitativní organizace, z nichž některé jsou napojeny na radikální organizace. Vláda tak čelí růstu popularity islamistů, s nimiž v posledních letech svádí vleklé boje.
Foto: ČTK/AP
