Kampaň
Směrem k nevzdělanosti? Turci pod tlakem náboženské výuky

Když si Halil Ibrahim Beyhan přečetl dopis od školských úřadů, nevěřil svým očím. Jeho čtrnáctileté dceři úředně nařídili nastoupit do náboženské střední školy. "Moje dcera bude muset nosit dlouhou sukni a zakrývat si hlavu. Ještě to není povinné, ale kdo ví, jestli to tak jednou nebude?" strachuje se tento textilní dělník. "Jsem praktikující muslim, postím se, modlím a čtu korán. Ale přeji si, aby se moje děti vzdělávaly v normální škole.

Ani jeho dcera Hacer z toho není nadšená. Dokonce se obává, aby jí později nebránili stát se lékařkou. "Moje sny se zhroutily," říká a nemá daleko k slzám. "Největší strach mám z toho, že se stanu obětí diskriminace, jestliže odmítnu chodit do školy zahalená," dodává.

Stejně jako Hacer muselo letos čtyřicet tisíc tureckých středoškoláků nastoupit do náboženských škol. Tato opatření okamžitě kritizovali rodiče, učitelé a občanská sdružení. Považují to za další ránu pod pás, kterou Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) zasadila laickému charakteru moderního tureckého státu, na němž tolik lpěl jeho zakladatel Mustafa Kemal Atatürk.

Původně způsobily tuto novou vlnu odporu proti prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi nové státní zkoušky pro vstup na střední školu. Ti, kdo dosáhli jen průměrných výsledků, nacházeli v blízkosti svého bydliště místo pouze v četných "imam hatip", které se v Turecku množí jako houby po dešti od nástupu AKP k moci v roce 2002.

Sám Erdoğan studoval zčásti na tomto druhu střední školy, která kombinuje vyučování náboženství s tradiční výukou. Podle studie, kterou vypracovala soukromá univerzita Sabanci v Istanbulu, vzrostl počet těchto imam hatip za posledních pět let o 73 procent. V Turecku jich je dnes 936. "Vláda prostě redukuje nabídku klasického vzdělání, a naopak rozšiřuje nabídku vzdělání náboženského.

Stále více dětí je v situaci, že musí chodit do náboženské školy," podotýká autor studie Batuhan Aydagül.

Od nástupu AKP k moci zahájily podle něho státní instituce za pomoci nevládních organizací blízkých vládní straně a náboženským úřadům systematickou kampaň, která má přesvědčit rodiče, aby zapisovali své děti do náboženských škol. "Kdyby jen jediné dítě bylo proti své vůli nuceno vstoupit na imam hatip, je to porušení lidských práv," zdůrazňuje Batuhan Aydagül.

Další kritici soudí, že zvyšování počtu dětí na náboženských školách přispívá k poklesu úrovně vzdělanosti v Turecku. Země je v klasifikaci Programu pro mezinárodní hodnocení žáků PISA na 42. místě z celkem 65 zemí.

Na školách imam hatip je deset ze čtyřiceti hodin týdně věnováno výuce náboženství, studiu koránu a života proroka Mohameda.

Erdoğan již na počátku své vlády v roce 2003 prohlásil, že chce vychovávat "zbožnou mládež". Posílil výsady náboženských škol, povolil jim přijímat žáky mladší patnácti let a jejich absolventům umožnil studovat na univerzitě i jiné obory než teologii.

"Imam hatip vždy zaujímaly v našem vzdělávacím systému významné postavení. Studenti se tam naučí lépe poznat islám a žít podle mravních zásad. Většina jejich absolventů zaujímá významné postavení. Jeden z nich se dokonce stal nedávno prezidentem," říká zástupce ministerstva školství v Istanbulu Muammer Yildiz.