Australští a indonéští vědci objevili v Indonésii nejstarší jeskynní malbu na světě

Australští a indonéští vědci objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší příklad figurálního jeskynního umění na světě. Malba divokého prasete a tří postav podobných lidem je stará nejméně 51.200 let, což je o přinejmenším 5000 let více než předchozí známé nejstarší jeskynní umění, napsal zpravodajský server BBC News.

Tento objev posouvá dobu, kdy moderní lidé poprvé projevili schopnost tvůrčího myšlení, uvedli autoři studie. Vědci použili nový postup k určení minimálního stáří nově odhalené malby v jeskyni Leang Karampuang v oblasti Maros-Pangkep v provincii Jižní Sulawesi. S pomocí laseru datovali krystaly uhličitanu vápenatého, který se přirozeně vytvořil na povrchu malby.

"Tato metoda je výrazným zlepšením a mohla by znamenat revoluci v datování skalního umění po celém světě," uvedl Maxime Aubert, odborník na archeologii z Griffithovy univerzity v Austrálii a jeden z vedoucích výzkumu, který byl ve středu zveřejněn v časopise Nature.

Výjev, jemuž dominuje zobrazení prasete o rozměrech 92 krát 38 centimetrů, které stojí vzpřímeně spolu se třemi menšími postavami podobnými lidem, je namalován jedním odstínem tmavě červeného pigmentu. V jeskyni se nacházejí i další vyobrazení prasat.

Vědci malbu interpretovali jako vyprávěcí scénu, což z ní podle nich činí nejstarší známý doložený příklad vyprávění příběhů prostřednictvím umění.

"Tři postavy podobné lidem a postava prasete zjevně nebyly zobrazeny izolovaně v oddělených částech skalní desky," uvedl další z autorů studie, archeolog z Griffithovy univerzity Adam Brumm, kterého citovala agentura Reuters.

"Naopak, vzájemná poloha postav a způsob, jakým spolu komunikují, byly zjevně záměrné a vyjadřují jednoznačný smysl pro děj. Mezi těmito postavami se něco děje. Vypráví se příběh. Samozřejmě nevíme, jaký ten příběh byl," dodal Brumm.

Stejnou datovací metodu použili vědci i pro nové posouzení stáří další jeskynní malby ze Sulawesi z lokality Leang Bulu' Sipong 4, která rovněž zobrazuje vyprávěcí scénu. Tentokrát na ní jsou částečně lidské a částečně zvířecí postavy lovící prasata a zakrslé buvoly. Vědci zjistili, že je tato malba stará nejméně 48.000 let, vznikla tedy o 4000 let dříve, než se dosud předpokládalo.

"My, lidé, se definujeme jako druh, který vypráví příběhy, a toto jsou nejstarší důkazy, že to děláme," řekl Aubert. "Na malbě z Leang Karampuang je interakce mezi postavami podobnými lidem a prasetem, druhem, který stále obývá ostrov, poněkud záhadná."

"Dvě z těchto postav drží nějaké předměty a zdá se, že nejméně jedna postava se natahuje k prasečímu obličeji. Další postava je umístěna přímo nad hlavou prasete v poloze hlavou dolů," dodal Brumm.

O lidech, kteří jeskynní malby na Sulawesi vytvořili, je známo jen málo. Podle Auberta se může ukázat, že jsou malby ještě starší, než je minimální stáří stanovené novým testováním; možná pocházejí z doby první vlny Homo sapiens, která se při migraci z Afriky přelila přes tento region a nakonec se před 65.000 lety dostala do Austrálie.

Dosud nejstarší známou jeskynní malbou byla malba v jeskyni Leang Tedongnge, rovněž na Sulawesi, z doby před nejméně 45.500 lety. Malba v Leang Karampuang podle vědců předchází jeskynním malbám v Evropě, z nichž nejstarší je v jeskyni El Castillo ve Španělsku, datovaná do doby před asi 40.800 lety.

"Tento objev velmi starého jeskynního umění v Indonésii potvrzuje, že Evropa nebyla rodištěm jeskynního umění, jak se dlouho předpokládalo. Naznačuje také, že vyprávění příběhů bylo mnohem starší součástí lidských dějin, než jsme si dosud mysleli," dodal Brumm.