Archeologové a historici odkryli díky zkoumání vítězného památníku v blízkosti Nikopolis nová tajemství okolo slavné námořní bitvy u Actia, v níž Oktavián porazil vojska Marka Antonia a Kleopatry a stal se prvním římským císařem Augustem. Podrobná studie poukazuje na vojenská fakta, která sehrála při vítězství Oktaviána klíčovou roli. Zprávu přinesl britský server The Independent.
Adoptovaný syn Julia Césara Oktavián obdržel po vítězství u Actia v roce 31 před naším letopočtem titul Augustus, a stal se tak prvním římským císařem. Nyní, po více než dvou tisících letech, však přišli vědci na to, jak přesně svého rozhodujícího vítězství dosáhl. Odpověď jim poskytl vítězný památník v Actiu.
Doposud se předpokládalo, že Oktavián zvítězil díky větší rychlosti a lepší obratnosti svých lodí, jež byly menší než ty od Marka Antonia a Kleopatry. Nová archeologická zjištění to nyní potvrdila, přičemž se zjistilo, že některé lodě Marka Antonia a Kleopatry byly až neobvykle obrovské, což poskytlo Oktaviánovi velkou výhodu.
Vědci došli k tomuto závěru po přezkoumání 35 výklenků, které jsou umístěny v přední části velkého vítězného pomníku. Výklenky Oktaviánovu vojsku pomohly zadržet bronzová beranidla těch nejlepších lodí nepřítele, které měly jeho lodě prorazit. Analýza ukázala, že výklenky byly různých rozměrů a tvarů tak, aby zadržely různé typy lodí. Klíčovým prvkem pak byly speciálně zakřivené horizontální trámy, které dokázaly udržet "napíchnuté" plavidlo, a tím absorbovat náraz beranidla.
Na výzkum v budoucnu navážou další, které umožní odborníkům detailněji prozkoumat vychytralou taktiku Oktaviána, která se ukázala jako nesmírně účinná společně s dalšími efektivními útoky. Pozdější císař využil harpun, jimiž si lodě Marka Antonia přitáhl, či ohnivých šípů vystřelených na palubu jeho lodí.
Jedenáct měsíců po vítězství u Actia dobyl i Egypt, kde se Marcus Antonius s Kleopatrou schovávali. Po příjezdu Oktaviána spáchali oba sebevraždu. Antonius se probodl, Kleopatra se otrávila jedem kobry egyptské. Tím definitivně vznikla římská říše, které vždy vládl jeden člověk - císař. Vláda Augusta odstartovala začátek éry, jež trvala dalších 400 let.
