Pobrexitová globalizace
Británie uzavřela obchodní dohody s Afrikou

Britská vláda v pondělí podepsala jedenáct obchodních dohod s africkými zeměmi v hodnotě šesti miliard liber (přes 176 miliard korun). Očekává se, že na britsko-africkém summitu, na který do Londýna přijeli zástupci 21 zemí černého kontinentu, se podepíší další dohody. Britský premiér Boris Johnson na summitu vyzval, aby se Británie stala dlouhodobým investičním partnerem Afriky. Spojené království na konci ledna opustí Evropskou unii, a Londýn proto rozvíjí obchodní svazky mimo Evropu.

Mezi účastníky summitu je i šestnáct hlav států. Mezi nimi například egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, keňský prezident Uhuru Kenyatta a dále čelní představitelé Nigérie, Konga, Ghany či Rwandy.

Británie bude v přechodném období do konce roku součástí celní unie a jednotného evropského trhu. Zásadnější budou pro Londýn obchodní dohody s EU, Spojenými státy, Jižní Koreou a s Austrálií, zatímco africké země jsou z hlediska důležitosti až na konci seznamu, uvedla BBC.

Na summit do Londýna přijelo méně zástupců afrických států než na první rusko-africký summit, který se konal minulý rok, anebo na obdobné setkání, které každoročně pořádá Čína, poznamenala agentura AP.

"Je to konkurenční svět. Uchází se o vás mnoho zájemců," konstatoval ve své řeči premiér Johnson. Británie se podle něj po brexitu stane "globální Británií" zaměřenou na volný obchod.

Hospodářský rozmach

Britské ministerstvo zahraničního obchodu uvedlo, že celkový objem obousměrného obchodu s Afrikou činil za rok do konce druhého čtvrtletí loňského roku 46 miliard dolarů (přes jeden bilion korun). Obousměrný obchod Afriky s Čínou, která je v Africe největším investorem, byl minulý rok pro srovnání 208 miliard dolarů.

"Už ani penny od britských daňových poplatníků nebudeme přímo investovat v zahraničí do těžby uhlí a jeho spalování k výrobě energie," řekl Johnson. Nemělo by podle něj smysl, kdyby Londýn omezoval v energetice své emise uhlíku a podobné projekty podporoval v jiných zemích. Místo toho bude Británie zemím pomáhat v čisté těžbě ropy a zemního plynu a bude podporovat investice do obnovitelných zdrojů.

Today I hosted leaders and entrepreneurs at the UK-Africa Investment Summit in London #InvestInAfrica pic.twitter.com/pux2EokmB6

- Boris Johnson (@BorisJohnson) 20. ledna 2020

Vedle pomalého hospodářského růstu hlavních afrických ekonomik, což je Jihoafrická republika a Nigérie, vykazuje černý kontinent jako celek hospodářský rozmach. Předloni ustavená zóna volného obchodu afrického kontinentu (AfCFTA) nabírá na síle, uvádí AP.

Loni hospodářský růst zpomalil ve všech regionech světa s výjimkou Afriky. Vyplývá to ze zprávy o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP), kterou minulý týden zveřejnila OSN.

Podle této zprávy se hrubý domácí produkt (HDP) Afriky v letošním roce zvýší o 3,2 procenta, v dalším roce pak o 3,5 procenta. Hospodářský růst pětadvaceti afrických zemí by měl v letošním roce vykázat růst nejméně o pět procent.