Čeští europoslanci mají ohledně usnesení o Ukrajině rozdílné názory

Čeští europoslanci mají rozdílné názory na usnesení na podporu Ukrajiny, které mimo jiné odsuzuje cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy a které dnes schválil Evropský parlament. Devět europoslanců z frakcí, které návrh rezoluce parlamentu předložili, podle očekávání dokument podpořilo. Proti hlasovali čtyři čeští zástupci a šest se jich zdrželo, vyplývá z oficiálních záznamů.

První rezoluci schválenou po červnových volbách do Evropského parlamentu dnes podpořilo 495 europoslanců, 139 jich bylo proti a 47 se jich zdrželo. Usnesení odsoudilo ruský útok ze začátku tohoto měsíce na dětskou nemocnici v Kyjevě a ostře odmítlo jednání Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Usnesení podpořilo devět českých europoslanců, pět zástupců lidovecké frakce EPP, tedy Luděk Niedemayer (TOP 09), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Danuše Nerudová (STAN), Jan Farský (STAN) a Ondřej Kolář (TOP 09) a rovněž tři z konzervativní frakce ECR - Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová a Ondřej Krutílek, všichni zvolení za ODS. Pro byla rovněž pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených.

Proti hlasovali čtyři Češi, Ivan David zvolený za SPD a Trikoloru, který se zařadil do klubu Evropa suverénních národů (ESN), nezařazení europoslanci Kateřina Konečná a Ondřej Dostál z hnutí Stačilo! a rovněž Filip Turek z Přísahy a Motoristů, která je členem frakce Patriotů pro Evropu. Jeho kolegyně Nikola Bartůšek a pět europoslanců hnutí ANO, kteří jsou členy stejné frakce, se zdrželo. Konkrétně šlo o Kláru Dostálovou, Jaroslava Bžocha, Jaroslavu Pokornou Jermanovou, Janu Nagyovou a Ondřeje Knotka. Ondřej Kovařík (ANO) podle záznamů nehlasoval a Martin Hlaváček krátce před zahájením schůzi oznámil, že nemůže mandát z osobních důvodů vykonávat, a proto ve Štrasburku není. Jeho náhradník Tomáš Kubín (ANO) se zatím mandátu neujal.

Kolář je s konečnou podobou usnesení spokojen. Evropský parlament se podle něj přihlásil k tomu, co je zjevné, a sice, že "Rusko je agresor a že je tím, kdo může válku okamžitě ukončit".

Pro usnesení hlasoval i Krutílek. "Myslím si, že řadu věcí, které dělá Viktor Orbán, dělá pro své domácí publikum," řekl českým novinářům ve Štrasburku. Podle Vondry je dobře, že se europarlament přihlásil i "k vojenskému rozměru pomoci, podpořil rozhodnutí summitu NATO pokračovat v široké vojenské pomoci Ukrajině a připomněl rovněž, že nedostatečné nebo opožděné dodávky zbraní a střeliva mohou zmařit dosavadní úsilí při obraně Ukrajiny".

"Podpora Ukrajiny je stále silné téma. Dáváme tak od začátku mandátu jasně najevo, kde si ve vztahu k Ukrajině stojíme a jak je pro nás pomoc napadené zemi důležitá," uvedla Gregorová. "Orbán se snaží tvářit jako mírotvůrce, ale ve skutečnosti více škodí, " řekla europoslankyně.

"My podporujeme směr té rezoluce, tedy podpořit Ukrajinu v boji proti Rusku, ale nesouhlasím s tím, aby tam byly věci, které jsou pro Českou republiku nevýhodné, například dávat povinně 2,5 procenta na podporu Ukrajiny," okomentoval hlasování Knotek. Viktor Orbán je podle něj jednou z mála osob, která může v souvislosti s válkou na Ukrajině mluvit s oběma strana konfliktu.

"Nesouhlasíme s tím, aby se členským státům svazovaly ruce v tom, jakým způsobem mají Ukrajině pomáhat," dodal Knotek z frakce Patrioti pro Evropu, kam patří i Orbánova strana Fidesz.

"Přijde mi velmi nešťastné, že rezoluce spojuje podporu Ukrajiny se zvláštním návrhem na trestání politika jiného členského státu EU," uvedla Bartůšek. "Není to přece tak, že kdo nechce pokárat Orbána za jeho diplomatická jednání, automaticky nepodporuje Ukrajinu a stojí na straně Putina," dodala.

"My jsme byli proti z toho důvodu, že Evropský parlament by se na počátku měl zabývat především problémy členských států a nikoliv válkou mezi dvěma státy nečlenskými," řekl českým novinářům Dostál. "Ukrajině nepomůže více války, ke zklidnění situace nepřispějí další sankce ani kritizování toho, že se někdo snaží o to dostat obě znesvářené strany k jednacímu stolu," řekla ČTK Konečná.