Čína postavila v jihovýchodní provincii Kuang-tung novou podzemní laboratoř. Nachází se v hloubce 700 metrů a má pomoci lépe poznat jednu z největších záhad částicové fyziky - vlastnosti extrémně malých částic, napsaly agentury Reuters a AFP.
Stavba laboratoře za 300 milionů dolarů (téměř sedm miliard Kč) trvá už několik let, nyní se ale zdá, že je vše připraveno na začátek experimentu. JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) je laboratoř specializovaná na výzkum extrémně malých částic, kterým vědci říkají neutrina.
Každou sekundu projdou jakýmkoli materiálem, včetně lidského těla, triliony neutrin. Nemají téměř žádnou hmotnost a během letu se mohou proměnit z jednoho typu na jiný. Vědci zatím znají tři varianty neutrin. Cílem projektu je tedy určit nejlehčí a nejtěžší typ. Toto zjištění může přinést vysvětlení, jak se formovaly částice menší než atom na samém počátku vesmíru a proč je hmota tím, čím je.
Po dobu šesti let proto budou čínští fyzici společně se zahraničními kolegy analyzovat data o neutrinech pocházejících ze dvou nedalekých jaderných elektráren. Laboratoř by však měla být schopna pozorovat i neutrina, která vyzařuje Slunce. Díky tomu by odborníci mohli sledovat, co se děje v nitru naší nejbližší hvězdy.
Laboratoř se nachází pod zemí, aby eliminovala jakékoli nežádoucí pozemské jevy, které by mohly narušit průběh experimentů. Kvůli větší izolaci ji inženýři v následujících měsících ještě ponoří do 12patrového bazénu.
Samotnou laboratoř si lze představit jako obrovský detektor ve tvaru koule o průměru 35 metrů. Z ní vede tisícovka detekčních trubic, které slouží ke zjištění přítomnosti určitých látek nebo částic v prostředí, v tomto případě neutrin. "Realizace byla technologicky náročná," řekl agentuře AFP ředitel Institutu fyziky a vysokých energií (IHEP) a vedoucí projektu JUNO Wang I-fang. "Nikdo předtím takový detektor nepostavil," dodal.
I další státy jako Spojené státy nebo Japonsko zkoumají neutrina nebo to mají v plánu. Fyzička Jennifer Thomasová z londýnské univerzity UCL však agentuře AFP potvrdila, že JUNO má před ostatními náskok.
"Ve Spojených státech jsou s podobným projektem o šest let pozadu, ve Francii a Japonsku o dva tři roky. Věříme proto, že budeme první, kdo vyřeší hmotovou hierarchii neutrin," řekl agentuře Reuters Wang I-fang.
Na projektu se podílejí i vědci ze zahraničí, kteří se snaží zůstat mimo politické soupeření. V týmu je kolem 750 členů ze 17 zemí, včetně Spojených států. "Máme tu dva americké týmy a další se k nám chtějí přidat. Bohužel z důvodů, které všichni známe, nedostali povolení," řekl Wang I-fang. Narážel tím na fakt, že politické vedení ve Spojených státech nabádá své vědecké instituce, aby ukončily spolupráci s čínskými vědci, jelikož je podezírají ze špionáže. Zahraniční vědci jsou navíc závislí na finanční podpoře svých států.
"Nejsme zcela nevnímaví k politické situaci, protože občas máme problémy se získáním víza nebo čelíme větší administrativní zátěži, ale čínsko-americké vztahy v oblasti vědy jsou dobré," uvedl Juan Pedro Ochoa-Ricoux z Kalifornské univerzity v Irvinu. Dodal, že podle jeho názoru by měla věda zůstat apolitická.
