Dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 si podle belgického premiéra Alexandra De Crooa bude žádat lidskou vynalézavost. Její součástí podle něj bude jaderná energetika. De Croo jako premiér hostitelské země dnes zahajoval první světový summit o jaderné energii, který Belgie uspořádala spolu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Česko na něm zastoupili premiér Petr Fiala a ministr průmyslu Jozef Síkela.
"Jaderná energetika v dnešním světě není vyhlídkou do budoucnosti, plánem nebo utopickou představou. Jádro už dnes poskytuje 25 procent veškeré čisté energie, která ve světě vzniká, tady v Evropské unii je to polovina. Bude ale třeba více," pronesl na úvod summitu generální ředitel MAAE Rafael Grossi.
Jaderná energie v Evropě do jisté míry vyšla z kurzu po nehodě v japonské elektrárně Fukušima v roce 2011, píše agentura Reuters. Německo v reakci na neštěstí odstavilo osm jaderných reaktorů a zbylé se zavázalo vypnout postupně, přičemž proces dokončilo loni v dubnu.
Diskuzi o rozvoji jaderných elektráren oživila ruská invaze na Ukrajinu a potřeba najít náhradu za ruský plyn společně s ambicí EU omezit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s hodnotami z 90. let a docílit klimatické neutrality do poloviny století.
"Obnovitelné zdroje budou hrát ohromnou roli při výrobě elektřiny, především solární energie podporovaná větrnou a vodní. Ale potřebujeme i jadernou energii, především v těch zemích, které nemají takový potenciál (vyrábět z obnovitelných zdrojů)," řekl dnes před začátkem summitu šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Evropská unie nicméně v názoru na rozvoj jaderné energetiky zůstává rozdělená - jeden z pomyslných táborů vede Francie, která rozvoj považuje za klíčový, a druhý Německo či Rakousko, které preferují investice do obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné turbíny nebo solární panely, píše Reuters.
Můžeme elektrifikovat naší mobilitu, ale pokud bude tato elektřina vznikat z fosilních paliv, je to hloupý krok. Podobné je to se závislostí na, řekněme, komplikovaných regionech při výrobě elektřiny. To může být přinejmenším komplikovaný krok," uvedl na summitu francouzský prezident Emmanuel Macron a zdůraznil, že smyslem jaderné energetiky je podle něj plnění cílů ohledně klimatické změny, zajišťování energetické bezpečnosti států a budování konkurenceschopnosti skrze vytváření nových pracovních míst.
Česko v současné době stavbu nových jaderných reaktorů připravuje. Původně byl vypsán tendr na stavbu jednoho bloku v Dukovanech, k čemuž předložily nabídky společnosti francouzská EDF, jihokorejská KHNP a americký Westinghouse. Součástí nabídek byly i nezávazné opce na další reaktory. Po analýze nabídek vláda letos v lednu vyzvala EDF a KHNP k předložení závazných nabídek ke stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Čas mají firmy do poloviny dubna. Westinghouse v soutěži nepokračuje. Smlouva s vybraným dodavatelem by měla být podepsána na přelomu let 2024 a 2025 a první reaktor by měl být spuštěn v roce 2036.
Výzvou pro Evropu bude rovněž podpořit novou generaci jaderných vědců a rozvíjet výzkum, podotýká Reuters.
Ve společném prohlášení závěrem dnešního summitu se lídři shodli, že hodlají "zcela uvolnit potenciál jaderné energetiky", mimo jiné skrze "konkurenceschopné financování" již fungujících reaktorů tak, aby se prodloužila jejich životnost. Prohlášení rovněž hovoří o budování nových jaderných reaktorů, včetně malých modulárních, za zachovávání "nejvyšších bezpečnostních standardů".
