Na jednodenní cestu do Irska se vydal staronový předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Cíl: přesvědčit občany, aby hlasovali pro lisabonskou smlouvu, referendum se koná za dva týdny. Stejně jako v případě české ratifikace se argumentuje dvourychlostní Evropou i ztrátou eurokomisaře.
Ačkoli vypadá irské veřejné mínění reformní smlouvě více nakloněné než loni v červnu, na Barrosa čeká na „smaragdovém ostrově" stejná opozice a stejné argumenty, které tehdy Iry k jejich „ne" přesvědčily.
ČTĚTE TAKÉ: Europarlament rozhodl, Barroso dál povede komisi
Slováci mění eurokomisaře. Šest týdnů do konce mandátu
Barroso chce eurokomisře pro klima a migraci
„Rád debatuji o faktech, a ne o strachu. Tihle lidé, co využívají strach či používají demagogické argumenty, jsou naprosto nečestní a falšují skutečnost. Jsou nečestní politicky a intelektuálně a snaží se vytvářet strach, místo aby se obraceli k faktům," citoval jej ještě před odletem deník Irish Examiner.
Televizi RTÉ řekl, jak absurdní je tvrdit, že by cokoli ve smlouvě mohlo Iry nutit ke změně jejich zákonů o potratech. „Rodinných práv se lisabonská smlouva vůbec netýká... to je jeden z těch mýtů."
Možná zrušíme až 15 komisařů
Média zejména vyzdvihují jeho výroky o možné ztrátě komisaře, pokud by smlouva nebyla ratifikována. „Jediný způsob, jak zajistit, že bude Irsko pořád mít komisaře, je volit Ano Lisabonu. Pokud ne, budeme samozřejmě muset zredukovat počet komisařů. Tak je to v současných smlouvách a jsme ze zákona nuceni to učinit," citují jej Irish Times. Podobně jako v České republice, kde padají podobné argumenty, se jaksi zapomíná na příslušný článek 4 Protokolu o rozšíření:
„Počet členů Komise určí Rada jednomyslným rozhodnutím." Irsko i Česká republika takto mají právo veta a hovořit o ztrátě komisaře jako o trestu za neratifikování patří do stejné kategorie strachů jako zákaz potratů nebo vynucené sjednocení daní.
Irish Examiner, známý spíše jako zastánce proevropské strany Fine Gael, tolik nestraší, pouze reprodukuje Barrosova slova, že by bez Lisabonu o komisaře mohla přijít až polovina členských států. Komise se měla zúžit i podle původního textu lisabonské smlouvy, ale summit Evropské rady letos v červnu rozhodl, že počet komisařů bude odpovídat počtu zemí. Rozhodnutí je právě součástí záruk, které unie Irsku prezentovala, aby jeho občany přesvědčila volit pro Lisabon.
Šéf evropské exekutivy nicméně varuje, že by mohl utrpět obraz Irska v zahraničí a že by druhé odmítnutí mohlo mít i neblahé ekonomické důsledky.
„Upřímně, existují teď určité pochyby o budoucí situaci Irska. Někteří lidé se mě ptali: Opustí Irsko EU? Pro důvěru investorů je důležité, aby byla o budoucnosti Irska v EU jistota." Narážel mimo jiné na americké firmy, jež jsou pro irskou ekonomikou velmi důležité.
Byznys i politika jsou o dojmech a důvěře
Jejich obavy o vystoupení země z unie vyloučil, ovšem musejí se brát v potaz. „Dojmy se v politice počítají, to vám říkám bez obalu. Věřím, že důvěra je součástí ekonomiky, jak jsme nedávno viděli."
Přijetí Lisabonu by podle něj konečně umožnilo unii řešit problémy obyčejných lidí, jako jsou změny klimatu, ekonomická recese a vytváření pracovních míst. EU vidí jako jedinou cestou pro malé země jako Irsko a Portugalsko, jak mít nějaký vliv v době globalizace.
ČTĚTE TAKÉ: Mirek Topolánek promluvil, nechce být eurokomisařem
Eurokomisařem bych mohl být, připustil Vondra
V jihoirském Limericku mimo jiné přislíbil pomoc Evropské komise dvěma tisícům pracovníků, které kvůli krizi propustila počítačová továrna Dell, ve výši téměř 15 milionů eur (přes 370 milionů Kč).
Další schůzky jsou například se starostou Limericku, studenty místní univerzity či se členy evropského výboru parlamentu, odmítl ale pozvání předního odpůrce lisabonské smlouvy, Declana Ganleyho. „Budu debatovat s volenými politiky a limerickými občany," vzkázal předsedovi euroskeptické strany Libertas.
Irské referendum je na programu 2. října a momentální prognózy vypadají pro přjetí. Průzkum Red C/Sunday Business Post minulý týden hlásil 52 procent pro a 25 proti.
Kromě Irska se čeká ještě na českou, německou a polskou ratifikaci. Zatímco dokončení procesu v Německu po přijetí doprovodných zákonů nic nebrání, polský prezident Lech Kaczyński čeká právě na výsledek irského plebiscitu. Nejméně vyzpytatelná je tak podle některých pozice českého prezidenta Václava Klause.
Foto: Reuters, Profimedia
