Silvio Berlusconi (71) je opět ve formě a volá po co nejrychlejších volbách. Bývalý premiér, miliardář, mediální magnát a muž, jemuž se umně daří setřásat desítky žalob, připomíná supa, který se chystá rozsápat mršinu nenáviděné vlády levého středu premiéra Romana Prodiho.
Důvodem je Prodiho demise z minulého týdne. Došlo k ní poté, co nezískal podporu v Senátu při hlasování o důvěře.
ČTĚTE TAKÉ: Italská vláda končí. Prodi podal demisi
Na tento okamžik čekal Berlusconi od května 2006, kdy ho Prodi porazil v parlamentních volbách. Jeho pád od té vlády prorokoval nesčetněkrát, při každém sebemenším škobrtnutí. Až do minulého týdne však šlo jen o zbožné přání.
V době nynější politické krize (v Itálii ale nejde o nic výjimečného) má o dalším osudu země rozhodnout prezident Giorgio Napolitano. Po konzultacích, které začaly minulý týden v pátek, by měl podle italského tisku ve středu nebo ve čtvrtek oznámit, zda rozpustí parlament a vyzve k předčasným volbám, nebo zda se rozhodne pro ustavení prozatímní vlády.
Berlusconi po prezidentovi při dnešním setkání požadoval nové volby, které označil za jedinou přijatelnou možnost.
Když volby, tak po našem
Jako alternativa, kterou podporuje i Napolitano, by se přitom nabízela provizorní vláda, jež by měla na starosti provedení reformy volebního zákona. Šlo by buď o vládu odborníků, nebo o velkou koalici. Právě takové kabinety se přitom v bouřlivých vodách italské politiky v minulosti osvědčily a dokázaly prosadit i potřebné, ale politicky citlivé reformy.
Tuto variantu dnes Berlusconi opět rázně odmítl. Současný volební zákon totiž schválila jeho někdejší středopravá vládní koalice v naději, že jí zajistí vítězné volby. Nestalo se, ale lídrovi pravice a jeho spojencům současná podoba volebního zákona přesto stále nejvíce nahrává. Jejím vedlejším efektem však zároveň bylo další posílení chronické politické nestability.
Referendum o změnách v zákoně se má konat v polovině června. Cílem reformy má být úprava, z níž by více profitovaly velké strany. Pokud však mezitím dojde k předčasným volbám, bude lidové hlasování odvoláno.
Bývalý premiér zdůrazňoval, že vzhledem ke "složité mezinárodní situaci" je zapotřebí trvanlivá vláda a že Itálie už nesmí mít image smetiště Evropy.
Pochod na Řím se odkládá
Bývalý premiér kupodivu popřel spekulace o tom, že by v případě odložení voleb svolal velkou manifestaci, jejíž možnost o víkendu naznačil. V novinách se proto již houfně psalo o novém "pochodu na Řím".
Berlusconimu očividně během jeho dosavadních tří premiérských mandátů zachutnala moc. Po prohraných volbách proto vymýšlel jeden plán za druhým, jak se dostat zpět na politické výsluní.
Neváhal dokonce ani vrhnout své pravicové spojence přes palubu, když na konci listopadu 2007 oznámil založení nové strany s vemlouvavým názvem Lid svobody a odklon od nynějšího bipolarismu.
Tyto plány však teď s ohledem na vidinu nových voleb alibisticky "odložil" a ujistil své dřívější spojence z menších stran o své podpoře.
Schopný byznysman, který umí v zájmu zisku operativně jednat za jakékoli situace, se v Berlusconim nezapře.
Profitovat může z momentální podpory většiny Italů. Prodiho vláda si u nich totiž příliš velkou oblibu nezískala. Důvodem bylo, že ve snaze zlepšit stav veřejných financí ještě zvýšila již tak vysokou daňovou zátěž.
Mezi zásluhy Prodiho kabinetu ale patří snížení vysokého rozpočtového deficitu i daňových úniků. Podařilo se mu také zvrátit trend rostoucího veřejného zadlužení, které nastartoval jeho předchůdce Berlusconi. Přestože růst ekonomiky byl s 1,8 procenty poměrně slabý, nezaměstnanost poklesla pod 8 procent, což je nejméně za posledních 15 let.
Silvio Berlusconi si sice získal uznání za to, že jeho vláda po dlouhé době trvala déle než jedno volební období, z hlediska ekonomických reforem ale ničeho významného nedosáhla. Jeho politické agendě na rozdíl od nápravy tristního stavu veřejných financí dominovaly premiérovy osobní zájmy, včetně dalšího posílení vlivu nad médii či změny volebního zákona.
Ekonomové a analytici se proto dalšího Berlusconiho návratu obávají.
Foto: AP
