Strach z imigrantů a cizinců úzce souvisí s brexitem, respektive lidé, kteří hlasovali pro odchod Velké Británie z Evropské unie, mají větší sklony ke xenofobii. Tvrdí to dva společné výzkumy prezentované ve stejné publikaci. Zprávu přinesl britský server The Independent.
Podle obou výzkumů psychologické předpoklady ke xenofobii úzce souvisí s hlasováním "Leave", tedy s vystoupením Velké Británie z EU. Výsledky jsou pak stejné bez ohledu na pohlaví, věk či vzdělání člověka.
O souvislosti mezi xenofobií a hlasováním o odejití ostrovní země z evropského společenství se hojně diskutovalo už během kampaně, než referendum proběhlo. Po něm se pak přirozeně tato myšlenka ještě více rozšířila.
Hlavní výzkumnou otázkou vědců bylo, zdali a do jaké míry jsou předsudky skutečně spojeny s hlasováním o vystoupení z EU. Nejprve identifikovali skupiny lidí, které se z psychologického hlediska prezentují xenofobními názory. Z toho nakonec vyplynuly tři různé skupiny, jež sdílejí podobný pohled na věc.
Dvě z těchto skupin tvoří osoby lidé s předsudky, které už dříve hlasovaly pro různé radikální pravicové strany. Je to sorta lidí, jež preferuje ideu jednoho uskupení lidu, jenž bojuje za svou světovou dominanci. Třetí skupinu pak tvoří lidé, u nichž převažuje takzvaný "kolektivní narcismus", tedy víra v jedinečnou velikost jejich země.
"Od brexitu přes Trumpa, podporu Vladimira Putina v Rusku až po ultrakonzervativní vládu v Polsku ukazují studie z našich a dalších výzkumů, že kolektivní narcismus systematicky předpovídá předsudky, agresi a tendenci interpretovat nevinné chování jako provokaci vůči národní entitě," řekla vedoucí výzkumu, sociální psycholožka Agnieszka Golec de Zavalaová z Londýnské univerzity (UCL).
Výzkumníci poté zkoumali vztah mezi těmito třemi skupinami a postoji vůči imigrantům i EU a zjistili, že ony skupiny se sklonem ke xenofobií jsou spojené s podporou brexitu.
Xenofobie nebyla jediným důvodem brexitu
I když se projevy xenofobie označovaly za klíčový element v referendu o odchodu Británie z EU, ozývají se také hlasy, že roli hrálo více faktorů.
"Ničemu to nepomůže, když budeme hledat jen jednu odpověď na to, proč lidé zvolili brexit. Je zde samozřejmě i několik dalších důvodů, proč lidé volili, jak volili. Jde třeba o svrchovanost, přistěhovalectví, protestní hlasování nebo místní problémy," vyjádřila se socioložka Hannah Jonesová z univerzity ve Wariwcku k výsledkům výzkumu, jehož se nezúčastnila.
