Vlajka Černé Hory ve středu poprvé vystoupala na stožár před budovou velitelství Severoatlantické aliance v Bruselu. Krátký ceremoniál tak stvrdil, že se země v pondělí oficiálně stala členem NATO. Jak před novináři poznamenal generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, Černá Hora do aliance vstupuje jako rovnoprávný partner, který bude mít u jednacího stolu při formování budoucí podoby NATO stejně silný hlas jako kterýkoliv jiný spojenec.
"Černohorský vstup je zprávou pro všechny země, které usilují o členství," poznamenal Stoltenberg. Přístup balkánského státu je podle něj dobrý pro NATO, pro Černou Horu, pro stabilitu na západě Balkánu i pro mezinárodní mír a bezpečnost. "Od teď máte 28 přátel, kteří vám vždy přijdou na pomoc," řekl generální tajemník při samotném ceremoniálu.
Černohorský prezident Filip Vujanović poznamenal, že dnešek je pro jeho zemi skvělým dnem. "Je to velký úspěch a historická událost," řekl a připomněl, že členem aliance se Černá Hora stává pouhých deset let od vyhlášení nezávislosti.
Prezident uvedl, že členství v NATO znamená stabilní, bezpečnou a prosperující budoucnost pro jeho zemi. "Budeme se podílet na rozhodnutích o nejdůležitějších otázkách v rámci nejsilnějšího a nejefektivnějšího spojenectví v lidské historii," řekl novinářům.
Přístupové dokumenty předali zástupci Černé Hory už v pondělí ve Washingtonu na americkém ministerstvu zahraničí.
Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí aliance. Jde o první rozšíření tohoto bloku od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.
Země disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.
Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 tisíc, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku.
Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.
