Hlavně ti, kdo sázejí ohledně svého jmění na zlato, by si měli ve svém diáři červeně podtrhnout datum 30. listopadu. Ve svých oblíbených referendech budou tento den Švýcaři hlasovat o dvou tématech, mezi nimi o zlatě. Výsledek čerstvé iniciativy lidu alpské konfederace by mohl otřást trhy se zlatem a devizami.
Obrázek vypadá celkem sympaticky. Dvě ruce drží kulaťoučké červené spořicí prasátko. Na boku bílý helvetský kříž. Obrázek čuníka doprovázejí v propagační kampani různé texty, které vyjadřují cíle iniciativy.
"Zachraňte naše švýcarské zlato" (Rettet unser Schweizer Gold). Jinými slovy také: "Chraňme majetek lidu." Za zdánlivě nevinným až roztomilým motivem se ovšem skrývá brizantní akce, jejíž výsledek může mít široký mezinárodní dopad.
Podle čerstvých průzkumů se starostlivé prasátko Švýcarům zamlouvá a zatím to vypadá, že by iniciativě v lidovém hlasování mohli požehnat. Zhruba 45 procent dotázaných ji podporuje a 39 procent odmítá.
Pro iniciátory referenda má zlato charakter pojistky. Měnové rezervy, hlavně zlaté rezervy, jsou podle nich základem stabilního měnového a ekonomického pořádku. "Papír se rozpadá, zlato přetrvává," zní jedno z jejich hesel. Zatímco zlato jsou fakticky peníze, které vzdorují krizím, peníze papírové lze libovolně reprodukovat a manipulovat.
Propagátoři lidového hlasování žádají tři základní věci:
- Podíl zlata na aktivech Švýcarské národní banky (SNB) musí činit nejméně 20 procent.
- Zlato se už nesmí více prodávat.
- Zlaté rezervy se musejí skladovat ve Švýcarsku.
Podle poslance bernského parlamentu Lukase Reimanna (SVP), který se angažuje v kampani za švýcarský žlutý kov, je podíl zlata na aktivech SNB pouhých asi osm procent. To je podle něj extrémně nízká kvóta, minimum je 20 procent, argumentuje.
Iniciativa dává národní bance na splnění jimi požadovaného podílu čas pět let. Za tímto účelem by měla SNS v tomto období nakoupit kolem 1500 tun zlata. Pro srovnání, roku 2013 se ve světě prodalo 2800 tun zlata. K dosažení citované kvóty 20 procent pomůže výrazně také odbourávání měnových rezerv.
Aktivity SNS při nákupu zlata za plus minus 60 miliard franků by mohly ceny tohoto kovu na světových trzích zvýšit. Inicianti referenda vyčítají Švýcarské národní bance, že od roku 2001 prodala (zčásti pod mezinárodním tlakem) nadmíru levně ohromné množství zlata, přibližně 1550 tun. V minulých měsících to byla zhruba tuna denně.
Podle vlády v Bernu má alpská republika nejvíce zlatých rezerv v přepočtu na jednoho obyvatele. V celkovém množství zlata je však Švýcarsko "až" na sedmém místě. Pokud jde o zlaté rezervy, jsou před Švýcary na prvních místech na světě Američané, Němci, Italové, Francouzi, Rusové, Číňané (stav na konci roku 2013).
Třetí požadavek iniciativy Zachraňte naše švýcarské zlato se týká jeho skladování. Zatímco dnes má národní banka 30 procent svých zlatých rezerv v trezorech ve Velké Británii (20 procent) a v Kanadě (10 procent), v budoucnu by je měla přechovávat pouze ve Švýcarsku.
"Kdo by vážně věřil, že v případě vážné krize bychom mohli naše zlato dopravit zpátky do Švýcarska," říká poslanec Luzi Stamm (SVP). Zlatem skladovaným v zahraničí je podle něj Švýcarsko vydíratelné.
Iniciátoři referenda podporují minimální kurz SNS 1,20 švýcarského franku za jedno euro. Bude ho prý možné udržovat i v případě, že v hlasování uspějí. To si však mnozí investoři a kritici iniciativy nemyslí.
Protivníci iniciativy mimo jiné argumentují, že nikdo přesně neví, jak se bude dlouhodobě vyvíjet cena zlata. Že neexistuje souvislost mezi podílem zlata a cenovou stabilitou. Kromě toho se údajně po případném vítězství iniciativy omezí prostor pro jednání národních bankéřů.
Zajímavé je, že hrozilo, že sporná iniciativa na poslední chvíli ztroskotá. Loni 10. března, deset dní před koncem lhůty, během níž bylo nutné získat potřebnou podporu 100 tisíc podpisů, jich chyběly ještě dva tisíce. Nakonec se příslušnému výboru podařilo včas sehnat více než 100 tisíc signatářů.
Jako je tomu ve Švýcarsku často, 30. listopadu se bude hlasovat ještě v jiné otázce, která hýbe Evropou.
Příslušná iniciativa se nazývá "Stop přelidnění - za zajištění přirozených životních podmínek" (Stopp der Überbevölkerung - zur Sicherung der natürlichen Lebensgrundlagen). Je dílem sdružení ECOPO, což je na politických stranách nezávislé ekologické hnutí. Tato iniciativa chce na jedné straně stanovit hranice přistěhovalectví, na straně druhé zbrzdit růst obyvatelstva ve světě. Nejnovější průzkumy ovšem naznačují, že spíše neuspěje.
Průzkum mínění zadaný SRG SSR z poloviny října ukazuje, že proti je 44 procent dotázaných a spíše proti 14 procent. Pro je 21 procent respondentů a spíše pro 14 procent.
