Eurovolby vrcholí. Dánové rozhodují i o princeznách

Večer končí čtyřdenní maraton voleb stamilionů obyvatel 27 členských zemí Evropské unie do Evropského parlamentu (EP). První odhady se očekávají v 18.00 až 20.00 hodin, konečné oficiální výsledky ze všech zemí by měly být známy v pondělí nad ránem.

Předpokládá se, že v novém EP nejspíš budou dále mít většinu konzervativci.

Hlasování začalo ve čtvrtek v Británii a Nizozemí. Volby pokračovaly v pátek v Irsku a v Česku, kde končily v sobotu. Slováci hlasovali také v sobotu, stejně jako Kypřané, Malťané, Lotyši a Italové, kteří hlasují i dnes.

ČTĚTE TAKÉ: Eurovolby bojují s nezájmem lidí: Vždyť čas má i vrah
                        Na volební eurokolotoč sedli voliči dalších pěti zemí
                        Do europarlamentu míří nizozemští antiislamisté

Dnes volby vyvrcholí hlasováním v 19 zbylých zemích a skončí v 22.00 SELČ, kdy začnou být oznamovány výsledky.

Političtí analytici předpovídají, že v novém EP získají více křesel než dosud populistické a euroskeptické formace na úkor tradičních stran. Očekává se také nízká účast, možná nižší než v předchozích volbách v roce 2004, kdy přišlo volit 45,5 procenta Evropanů.

Tento nezájem vytváří vhodný prostor pro radikálně protievropské strany. V Nizozemí kupříkladu protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV), v jejímž čele stojí poslanec Geert Wilders, získala 17 procent hlasů a stala se druhou nejsilnější formací v zemi. 

Podle analytiků se očekávají dobré výsledky euroskeptických stran na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a v Bulharsku. Tato hnutí využívají problémů vlád zápolících s ekonomickou krizí či migrací a těží z nepřízně mnohých voličů vůči EU.

V Rakousku se může stát vítězem voleb populistická a euroskeptická strana Svobodní (FPÖ) Hanse-Christiana Stracheho, která má podle průzkumů 15procentní podporu voličů.

Nástupnictví pro  dánské princezny

V Dánsku se dnes souběžně s volbami do Evropského parlamentu koná referendum o změně zákona o nástupnictví na dánský trůn. Novela navržená vládou má zrovnoprávnit postavení královských dětí v nároku na nástupnictví bez ohledu na pohlaví.

Napříště by se tak první dítě královského páru stalo automaticky následníkem trůnu bez ohledu na to, zda jde o chlapce nebo dívku. Tento postoj má širokou podporu veřejnosti, může ale ztroskotat na nedostatečné účasti v hlasování.

Pro zákon měnící ústavu země se totiž musí vyslovit nejméně 40 procent ze zhruba čtyř milionů oprávněných voličů v Dánsku.

Vzhledem k očekávané malé účasti lidí ve volbách do EP, a tím i v souběžném referendu, tak nakonec ani podpora drtivé většiny hlasujících nemusí být dostačující.

Neúspěch referenda by byl podle dánských médií tvrdou ranou pro premiéra Larse Lökkeho Rasmussena, jehož vláda se za schválení nové normy velmi zasazovala, i pro populární královnu.

Proti zákonu se staví mladí konzervativci, odmítající jakékoli "novoty" v zavedeném systému, a odpůrci monarchie, kteří krachem hlasování chtějí vyjádřit svůj nesouhlas s nynějším státním zřízením v Dánsku.

Pokud Dánové změnu zákona v referendu odhlasují, bude jejich vlast po Švédsku, Norsku, Nizozemí a Belgii pátou evropskou monarchií, která rovnost pohlaví v nástupnictví na trůn přijme.

Další monarchie, jako jsou Británie, Španělsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko a Monako, umožňují princeznám chopit se panovnického žezla jen pokud není k dispozici dědic "po meči".

I v případě schválení novely však její uplatnění přichází v úvahu až ve vzdálené budoucnosti. Zatím má totiž královská rodina dost mužských prvorozených dědiců: Po nynější 69leté královně Margrethe II., která nastoupila jako nejstarší ze tří sester, je totiž prvním v pořadí nástupnictví její 41letý syn Frederik, a po něm jeho tříletý syn Christian.

Na Slovensku zvítězil Směr-SD

Vítězem voleb do Evropského parlamentu na Slovensku je Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, který získal 32,10 procenta hlasů. Vyplývá to z neoficiálních definitivních výsledků hlasování, které ČTK poskytly důvěryhodné zdroje z prostředí štábů politických stran.

Druhá skončila Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana (SDKÚ-DS) s 16,98 procenty. Mandáty v EP si rozdělí všech šest slovenských parlamentních stran.

K urnám přišlo 19,64 procenta voličů, což je o trochu více než v roce 2004, kdy Slovensko mělo nejnižší účast ze všech zemí EU. O hlasy voličů se v nynějších volbách na Slovensku ucházelo téměř 200 kandidátů z 16 politických stran.

Volby přinesly několik překvapení: vládní Slovenská národní strana (SNS) Jána Sloty se ziskem 5,55 procenta jen těsně překročila pětiprocentní hranici pro vstup do EP. Zisk mandátu naopak unikl neparlamentní straně Svoboda a solidarita bývalého daňového reformátora Richarda Sulíka, kterou podpořili 4,71 procenta voličů.

ČTĚTE TAKÉ: Volby do EP: Holanďané volí zase tužkou, nevěří počítačům
                        Belgičanům hrozí za neúčast ve volbách pokuty
                        Hlasujte: deset událostí evropské kampaně v Česku

Třetí místo obsadila Strana maďarské koalice (SMK), čtvrté Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) s více než deseti procenty, pátá skončila Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) s necelými devíti procenty.

Oficiální výsledky zveřejní Ústřední volební komise až ve 22.00 hodin.

Obavy z úspěchu extremistů v Německu

Zaboduje Levice. (Die Linke.) v Sársku, zvýší se vliv neonacistů v Meklenbursku-Předních Pomořanech? To jsou nejčastější otázky, které dnes padají v Německu. Zakřížkováním stran a kandidátů na volebních lístcích do Evropského parlamentu to totiž pro voliče ve Spolkové republice nekončí.

Souběžně se hlasuje v obecních volbách v sedmi spolkových zemích: Sasku, Duryňsku, Sasku-Anhaltsku, Meklenbursku-Předních Pomořanech, Porýní-Falci, Bádensku-Württembersku a Sársku.

V takzvaném „supervolebním roce", letos na podzim se konají volby do Spolkového sněmu, je hlasování na komunální úrovni považováno za důležitý test nálad voličstva. U politických stran se pak očekává obvyklá hra. Ty, které uspějí, se budou snažit svůj výsledek zveličit a promítnout na celoněmeckou úroveň. Naopak ti, kteří si po hlasování polížou rány, budou volební (ne)zisky co nejvíce bagatelizovat.

Voliči v Německu rozhodují o obsazení 99 křesel v EP. Rozhodnout se můžou mezi 31 stranami. Roku 2004 činila volební účast 43 procent.  

V Evropském parlamentu je prostřednictvím poslanců zastoupeno zhruba 490 milionů obyvatel.

Foto: ČTK/AP, Reuters, tisková služba EK a EP