Evropští komentátoři vesměs hodnotí rychlou volbu prvního evropského prezidenta a první hlavy diplomacie EU kriticky. Včetně Britů, kteří „získali" jeden ze dvou postů. Britské listy jsou vůči výběru belgického premiéra Hermana Van Rompuye a britské eurokomisařky Catherine Ashtonová do vedoucích funkcí Evropské unie takřka uniformně kritické.
Zdůrazňují, že oba jsou málo známí na světové scéně. "Ani jeden z nich nezastaví dopravu ani v Bruselu, tím méně v Pekingu," napsal The Guardian v narážce na v Británii známý výrok ministra zahraničí Davida Milibanda, podle něhož by měl být prezident unie tak známý, aby kvůli němu zastavovali dopravu v každém hlavním městě.
Spíše levicový Guardian a ostře protievropský pravicový bulvár The Daily Mail se vzácně shodly na titulku: Velké flikování v Evropské unii.
The Daily Mail napsal, že ministryní zahraničí je "labouristka, o které nikdy nikdo neslyšel." Podle něj Ashtonová "nemá politický vliv, ani odhodlání", aby se brala za Británii.
The Times tvrdí, že unie udělala rozhodnutí, které "nikoho nepotěšilo a nikoho neurazilo". Financial Times si myslí, že poté, co strávili skoro deset let vyjednáváním lisabonské smlouvy, se evropští političtí vůdci zřejmě zalekli a zjevně nemají chuť vytvářet v Bruselu nové vlivné funkce.
Francie: neslaný nemastný výsledek
Obsazení funkcí unijního prezidenta a šéfky diplomacie ve čtvrtek v Bruselu vpodstatě neznámými lidmi vyvolalo ve francouzském tisku smíšené pocity. Zároveň vzbudilo obavy, zda nejde opět jen o neslaný a nemastný výsledek kompromisu ze zákulisních jednání sedmadvacítky.
Levicový deník Libération hovoří přímo o "prezidentovi pro dekoraci" a o "promarněné příležitosti". Podle listu se aspoň sedmadvacítka vyhnula celonočním hádkám, které by k hubenému výsledku přidaly ještě hojně trapnosti.
"Catherine Ashtonová není jistě žádný Churchill," citoval deník Le Figaro britský diplomatický zdroj. Tato nová ministryně zahraničí EU je tak málo známá mimo Britániii, jako je neznámý nový prezident EU Herman Van Rompuy mimo Benelux.
Nemají přátele ani nepřátele
Do čela EU byly úmyslně povolány dvě neznámé osobnosti, a spokojenost může panovat na všech stranách. Tak většinou hodnotí obsazení nových postů německý tisk. Spokojeny prý mohou být všechny regiony EU a šéfové vlád velkých zemí se nemusí obávat, že je unijní špičky na summitech zastíní.
Deník Financial Times Deutschland v úvodníku soudí, že evropští šéfové vlád mohli pro vrcholné funkce vybrat charismatičtější osobnosti, ale od toho schválně upustili. Na nevyhraněnost, a tudíž všeobecnou přijatelnost obou nejvyšších bruselských úředníků, poukazuje rovněž další ekonomický deník Handelsblatt. "Čím méně profilu, tím méně protivníků," poznamenal list.
"Van Rompuy a Ashtonová si sice v okruhu šéfů vlád nenadělali žádné přátele, ale ani žádné nepřátele. Není toho mnoho, co by se dalo říct v jejich prospěch, ale také v jejich neprospěch. Proto vzešli z komplikované evropské hry o moc a prestiž jako vítězové. Proto si už teď zajistili místo v učebnicích dějepisu," napsal Handelsblatt.
Podle listu Rheinische Post působí Van Rompuy jako "šedá myš" vedle "alfa-zvířat", k nimž patří francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Vlám se podle listu straní světel ramp - nechtěl se stát ani belgickým premiérem. Nyní mu prý připadla opět vrcholná funkce, "o kterou nikdy neusiloval, ale která nešla odmítnout".
ČTĚTE TAKÉ: Německý tisk: Šedé myši v čele EU
Polsko: Bude mít co říct?
S týmiž rozpaky přijal volbu polský tisk. Nejostřejší byl komentář pravicového deníku Rzeczpospolita: "Prezidentem Evropy se stane muž, který na mezinárodní scéně nebude mít co říct," tvrdí o Van Rompuyovi Rzeczpospolita. O Ashtonové zase píše, že ministryní zahraničí se stala žena, "která nemá žádné, opakuji žádné zkušenosti v diplomacii".
ČTĚTE TAKÉ: Polský tisk: Brusel bez ohňostroje, vyhrál chladný rozum
Poukazy na prakticky žádnou mezinárodní proslulost a na malé mezinárodní zkušenosti charakterizují komentáře tiskových agentur.
AFP napsala, že volbou tohoto "velmi diskrétního dueta se unie zřekla své ambice na evropskou diplomacii schopnou mluvit jako rovný s rovným s velkými světovými mocnosti a přenechala řízení svých záležitostí velkým členským státům".
Podle americké agentury AP volba zmařila naděje těch, kdo chtěli, aby byli zvoleni známější kandidáti a Evropa tak ve světě získala hlas, který by byl úměrný její hospodářské váze. Podle komentátora BBC se post prezidenta stal mnohem méně důležitým, než jak se původně zamýšlelo.
AFP si klade otázku, koho má Obama vlastně zavolat, až se bude chtít obrátit na EU. Připomíná, že již někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger si jednou povzdechl, že neví, komu má v Evropě zavolat.
Foto: ČTK/AP
