Evropský tisk v hodnocení německých parlamentních voleb poukazuje na odpovědnost Angely Merkelové při sestavování budoucí vlády, na neúspěch sociálních demokratů a na důsledky možné účasti německých liberálů ve vládě. Řada listů zdůrazňuje klíčovou roli Berlína v Evropské unii a zvažuje dopady volebního úspěchu protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD).
Podle maďarského konzervativního listu Magyar Nemzet je Německo po brexitu rozhodující silou v Evropské unii, což je nejen příležitost, ale i velká odpovědnost. "Bude-li rozpad EU s rostoucí silou pokračovat, budoucnost to přičte Merkelové," napsal deník. Pro maďarskou vládu je vítězství Merkelové dobrá zpráva, protože tato politička má z celého německého politického spektra pro Budapešť nejvíc pochopení, konstatoval Magyar Nemzet.
Výrazy "neštěstí, debakl, porážka" označuje italský list Il Messaggero volební výsledek německých sociálních demokratů. Jejich porážka rozbourala dosavadní úvahy o pokračování velké koalice, jedinou cestou pro SPD je cesta do opozičních lavic, konstatuje list. "Má to ale dvě výhody - SPD se v opozici může znovu postavit na nohy a navíc to bude tato strana, nikoli AfD , která v parlamentu opozici povede," uvedl Il Messaggero.
Na Evropu po německých volbách padne stín nejen kvůli výsledku protievropské AfD, upozorňuje v komentáři belgický deník De Standaard. Merkelová musí vytvořit koalici s liberály, kteří mají na spojenou Evropu vlastní názor. Během své zatím poslední účasti v německé vládě se stavěli proti záchrannému balíku pro Řecko, v předvolební kampani hlásala FDP euroskeptické názory. "Německá vůdkyně Evropy tak zahájí svůj čtvrtý premiérský mandát příliš slabá na to, aby uvedla kontinent do pohybu," soudí De Standaard.
Obavy dává najevo i španělský list El Mundo. "Pokud se Merkelová dohodne s liberály a Zelenými, bude se muset vzdát dosavadního stanoviska k brexitu a solidarity se zeměmi na jihu Evropy. To ohrozí jednotu Evropské unie," píše deník.
Nástup AfD a FDP je zřejmě odpovědí německých voličů na nedostatečnou reakci středolevé koalice na existující problémy, napsal nizozemský de Volkskrant. Pro více než polovinu Němců je to terorismus, migrace a extremismus.
"Politicky rozhádaný parlament a slabá vyhlídka na utvoření nové vlády signalizují nové poměry v Berlíně... Politická identita Německa byla založena na radikálním rozchodu s minulostí a na všeobecné touze zapojit se do celoevropské politiky. Krajně pravicová stanoviska, kterých se AfD nedokáže zbavit, jsou z tohoto pohledu nejen nechutná, ale i znepokojivá," uvedl nizozemský list.
"Je obtížné najít v polské zahraniční politice důležitější orientační bod, než je Německo. Tato země je stabilní, předvídatelná, odpovědná a nepochybně přátelská. Mohou to tyto volby změnit?" ptá se v redakčním komentáři polská Rzeczpospolita. "Nedomníváme se. Bez ohledu na to, jakého koaličního partnera si Merkelová zvolí, zůstane Německo nejdůležitějším státem v Evropské unii. Velká koalice s SPD, která je stále méně pravděpodobná, a koalice s menší FDP a Zelenými se od sebe liší jen v detailech," uvedl polský list. AfD podle něj nemůže počítat se "solidním místem ve světě reálné politiky".
Jak to vidí v Německu
O hořkém výsledku, historickém kroku zpátky nebo o nebezpečí pro parlament a o nutnosti ochrany demokracie píše po nedělních parlamentních volbách německý tisk. Velkou část komentářů věnuje protiimigrační a protiislámské Alternativě pro Německo (AfD), která skončila třetí, a zabývá se také výrazným propadem vládních stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).
"Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svoji nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit. Musíme znovu více mluvit o hodnotě a opravdovosti demokracie, s argumenty místo agrese, se znalostmi místo vzteku, s respektem místo radikálnosti," konstatuje deník Mannheimer Morgen.
Podobně volby komentuje list Frankfurter Rundschau, podle něhož je Spolkový sněm v nebezpečí, že v něm budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava," míní. Obdobně výsledky hlasování, v němž AfD získala 12,6 procenta, hodnotí i další deníky.
"Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," je přesvědčen list Süddeutsche Zeitung, který tak naráží na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.
I když německé deníky věnují protestní straně hodně prostoru, je na většině titulních stránek předních listů fotografie vítězky voleb Angely Merkelové. Spolu s ní ale deníky píší o historických ztrátách CDU/CSU, která získala 33 procent hlasů, tedy o zhruba 8,5 procentních bodů méně než při posledních volbách.
"Špatný výsledek CDU a CSU konzervativní unií těžko otřese, protože Angele Merkelové k další vládě zůstává jen spojenectví se Zelenými a FDP," píše list Westfälische Nachrichten. Řada deníků vyjadřuje přesvědčení, že propad dosavadních vládních stran je důsledkem posledních let, kdy v zemi vládla velká koalice.
