<span>Fanoušci Bandery</span> na kole mají smůlu. Do Polska nesmí

Zahraničí
7. 8. 2009 19:40
Po stopách Bandery na kolech (ilustrační foto).
Po stopách Bandery na kolech (ilustrační foto).

Po stopách Bandery na kolech (ilustrační foto).Polsko nepovolilo vstup do země skupině ukrajinských cyklistů, kteří putují po stopách kontroverzního ukrajinského nacionalisty Stepana Bandery přes Polsko až do Mnichova, kde je pohřben. Skupina zahájila cestu minulý víkend v ukrajinském Červonohradu a plánovala etapově projet přes polská a německá města, která byla významnými životními zastávkami i pro Banderu, v Polsku odsouzeného jako zločince.

Čtyřem dospělým a několika dětem a mladistvým polské úřady neumožnily vstoupit do země na hraničním přechodu Medyka. Podle náměstka polského ministra vnitra Tomasze Siemoniaka skupina v žádosti o vstupní víza neuvedla, že její cesta má za cíl uctít Banderu.

Cyklistickou cestu pořádá nadace Ekologické milosrdenství, napojená zřejmě na ukrajinské nacionalistické organizace. "Naším cílem je uctít Stepana Banderu, od jehož narození letos uplyne 100 let, a propagovat jeho zdravý životní styl," uvedl šéf nadace Pavlo Savčuk. Právě k tomu je podle něj Bandera vhodný představitel, protože nekouřil a nepil alkohol.

Stepan Bandera byl již v roce 1934 v Polsku odsouzen na doživotí za účast na zavraždění tehdejšího ministra vnitra Bronislawa Pierackého. Za druhé světové války se pak přímo podílel na vyvraždění mnoha Poláků, když za nezávislou Ukrajinu bojoval "proti všem", tedy proti Němcům, Sovětům i proti polským jednotkám.

Bandera jako vzorný otec se svými dětmi.Bandera za války nejprve bojoval proti německé okupaci, později se nechal od Němců vyzbrojit k boji proti postupujícím Sovětům. V roce 1942 sloučil partyzánské oddíly s Organizací ukrajinských nacionalistů, v jejímž čele stál, a vytvořil Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA). Ta brutálně vyháněla také Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo až 150 tisíc lidí.

Po rozdrcení UPA Rudou armádou se skupiny banderovců probíjely přes československé území a Rakousko do americké zóny v obsazeném Německu. Američané Banderu Sovětům na rozdíl od mnoha řadových členů jeho armády nevydali. Bandera pak žil jako soukromník v Mnichově, kde byl v roce 1959 jako padesátiletý zavražděn agentem sovětské tajné služby KGB.

Ukrajina je v názoru na Banderu a jeho jednotky dodnes rozdělená. Část Ukrajinců považuje povstalce za hrdiny, část za zločince a kolaboranty s nacisty.

Veteráni a příznivci ukrajinské povstalecké armády.

Foto: ukemonde.com a Profimedia
 

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ