Ve Francii v úterý druhá letošní generální stávka ovlivnila výrobu elektřiny, zrušila výuku na některých školách a zastavila veřejnou dopravu, uvádějí agentury. Lidé po celé zemi protestují proti navrhované důchodové reformě, kterou na začátku ledna představila francouzská vláda. Plánuje mimo jiné postupně posunout hranici odchodu do důchodu o dva roky na 64 let.
Odbory, které na celý den naplánovaly protestní shromáždění po celé Francii, chtějí udržet tlak na vládu. Doufají také, že se jim podaří zopakovat velkou účast z první stávky 19. ledna, které se zúčastnilo přes milion lidí.
"Tato reforma je nespravedlivá a brutální," řekl generální tajemník odborového svazu UNSA Luc Farre. "Posunutí (věku odchodu do důchodu) na 64 let je ze sociálního hlediska krokem zpět," dodal.
V zemi v současnosti jezdí jen asi každý třetí vysokorychlostní vlak TGV a ještě méně místních a regionálních vlaků, také pařížské metro čelí vážným omezením. Stávky se účastní asi polovina učitelů základních škol, uvedl jejich odborový svaz. Stávkují také zaměstnanci ropných rafinerií a pracovníci v dalších odvětvích, včetně veřejnoprávních televizí, které místo zpravodajských pořadů pouštějí hudbu.
Úřady v úterý vyšlou do ulic 11 tisíc policistů, z toho 4000 v Paříži, aby dohlíželi na pořádek během plánovaných pochodů. Ty mají v některých městech začít už v 10.00.
Dodávky elektřiny ve Francii poklesly o 4,4 procenta, tj. o 2,9 gigawattů, protože se ke stávce připojili pracovníci jaderných reaktorů a tepelných elektráren, ukázaly údaje státního podniku EDF. Společnost TotalEnergies, kde stávkuje 75 až 100 procent lidí, uvedla, že v úterý nedodává ropné produkty, ale uklidňovala Francouze, že čerpací stanice jsou plně zásobeny a potřeby zákazníků jsou uspokojeny.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Francouzů je proti návrhu důchodové reformy, ale prezident Emmanuel Macron a jeho vláda na ní trvají. Podle Macrona je "životně důležitá", aby se zajistilo, že důchodový systém bude nadále fungovat.
Posunutí věku odchodu do důchodu o dva roky by podle odhadů ministerstva práce mohlo do státní pokladny přinést několik miliard eur navíc potřebných pro každoroční vyplácení důchodů. Odbory ale tvrdí, že existují i jiné způsoby, jak zajistit, že důchodový systém nezkolabuje. Zmiňují například zdanění superbohatých či zvýšení příspěvků zaměstnavatelů.
Vláda v návrhu zákona učinila některé ústupky, například stanovila nový věk odchodu do důchodu na 64 let namísto Macronova předvolebního slibu 65 let. Souhlasila také s minimálním důchodem ve výši 1200 eur měsíčně pro všechny. Podle premiérky Élisabeth Borneové je hranice 64 let "neoddiskutovatelná", ale vláda zkoumá možnosti, jak kompenzovat některé dopady, zejména na ženy.
V době, kdy se po celé Francii konají protestní shromáždění, budou zákonodárci projednávat návrh zákona na úrovni výborů. Odbory uvedly, že se snaží přesvědčit zákonodárce, aby věc nepodpořili.
