Chyby v systému
Jak proklouznout? aneb Džihádistické letem světem Evropou
15.11.2015 16:01 Původní zpráva
Informace, že mezi teroristy útočícími v pařížských ulicích jsou lidé registrovaní jako běženci, znamená hodně. Pokud se potvrdí, může zcela změnit přístup k uprchlické krizi. Problém je však hlubší a dlouhodobý: Evropa neví, kdo prochází jejími branami.
Získání schengenského víza obvykle předchází přísná prověrka. Každého žadatele proklepnou přes příslušné databáze, pak ještě konzul na velvyslanectví prověřuje majetkové poměry a různé další okolnosti. Když se mu něco nelíbí, může prostě vízum neudělit a nikdo se ho na nic neptá. Obecně se získání legálního schengenského víza pro Syřany, Iráčany nebo Afghánce rovná malému zázraku.
Nalejme si čistého vína a řekněme, že to je důvodem, proč mnozí riskují cestu přes moře a mučí se i s celými rodinami. Jaký má vůbec Evropa přehled, kdo přichází na její území? Asi takový, že nikdo zatím nebyl schopen dát dohromady konkrétní cifru: za toto a toto časové období přišlo tolik a tolik běženců. Sice nějaké údaje existují, nikdy ale nejsou přesné a stoprocentní.
Kolik běženců? Nikdo neví...
Jak probíhá registrace běženců? Pro ty, kteří putují z Afghánistánu, je nejobtížnější první úsek cesty přes Írán. Znamená to překonat víc než tisíc kilometrů a vyhýbat se přísným policejním kontrolám. Muhammadu Chálidovi z provincie Laghman to trvalo skoro dva týdny: "Na tři dny nás zavřeli do vězení," vzpomíná. Osobní údaje zadržených nebo registrovaných však Teherán nikomu neposkytuje. Turecko pak k regstraci nemá systematický přístup, navíc v uprchlických táborech žije jen zlomek běženců.
Další cesta přes Řecko a Balkán pak probíhala donedávna dosti chaoticky, poslední dobou se situace mírně zlepšila. "Je to dobrý začátek, ale ještě máme hodně před sebou," prohlásil řecký eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopoulos, když země v polovině října s pomocí EU otevřela první hotspot pro registraci běženců. To je zatím začátek, další by měly vzniknout na ostrovech Chios, Samos, Leros a Kos, které jsou taky cílem běženců.
Cesta pak směřuje přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko dál do Německa. (V poslední době se mezi cílovými zeměmi začalo objevovat Švýcarsko nebo Švédsko, případně země Beneluxu.) Určitou specifikou Balkánu pak je, že každá země si provádí zhruba od října vlastní registraci s fotografií a otiskem palce. Srbsko tak činí na hranicích v Preševu (má to za následek dlouhé, až několikadenní fronty), Chorvatsko v táboře Slavonski Brod (pokud tudy běženci projíždějí), Slovinsko na hranicích buď s Chorvatskem nebo Rakouskem (pokud to stíhá, stává se, že přejedou do Rakouska rychleji, než to policie stačí provést). Stává se ale, že migranti kvůli organizačnímu chaosu nebo tomu, že jedou na vlastní pěst, projdou bez jakékoli registrace.
V Německu by pak běženci měli podat žádost o azyl a vyřizovat formality, pokud tam chtějí zůstat. Doslova šok vyvolalo tento týden přiznání Ministerstva vnitra, že ani nemá informace o počtu běženců v registračních centrech a neví ani, kolik uprchlíků bylo z těchto center rozděleno mezi jednotlivé obce. To už vyvolalo kritiku i jinak vstřícné části opozice: "Jak se může provádět přiměřená uprchlická politika, když se nedaří získat ani statistické údaje?" reagovala poslankyně za Zelené Renate Künastová.
Nenápadně proklouznout
"Není vyloučeno, že s uprchlíky přicházejí do země i teroristé, i když to považujeme za méně pravděpodobné," konstatoval předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen. Tajné služby se přitom dosud držely v komentování uprchlické krize spíše zkrátka. Vyjádření Massena však naznačuje, že přihořívá.
Džihádisté tvrdí, že do Evropy dostali už stovky a tisíce lidí, kteří mohou při vhodné příležitosti zaútočit. Tady je třeba dosti střízlivého pohledu. Šéf německé tajné sužby Massen tvrdí, že cesta lodí přes moře je pro tyto lidi riskantní. Také akce typu té v Paříži vyžadují dlouhou přípravu a spolehlivý timing, cestování s běženci tomu příliš nesvědčí. Islamisté taky mívají dost peněz na daleko spolehlivější způsob dopravy. Uprchlická vlna však může být výhodná kvůli tomu, že lze zapadnout v davu a nenápadně proklouznout.
Bezpečnostní složky zatím s žádným chyceným džihádistou mezi uprchlíky veřejně netriumfovaly. Jistý rozruch vyvolala zpráva maďarské televize o Laitu al-Sálehovi a dalším bojovníkovi, kteří putovali jako běženci do Evropy a údajně měli velet islamistům. Ukázalo se, že třicetiletý muž skutečně velel 700 mužům, ale Syrské svobodné armády, umírněné opozice, která bojuje proti Háfizu Asadovi a je podporována Západem. O něco větší otázka je jeho kolega, který měl podle některých spekulací za sebou zkušenosti s al-Nusrá a kontakty s al-Kajdou (skupina ovšem především bojuje s Asadem a nepodniká akce proti Západu). Zapadla i kauza muže chyceného na maďarské hranici s několika pasy a schengenskými vízy. Definitivně se nic nepotvrdilo, ale ani nevysvětlilo.
Otázkou je, zda prověřování přes databáze má smysl. Ostřílený bojovník Islámského státu, Talibanu nebo další skupiny se v nich pravděpodobně vyskytovat nebude. Jedině, že by byl vězněn třeba koaličními jednotkami nebo zemí, která důkladně registruje otisky prstů, fotografie a DNA. Údaje v pasech jako jména nebo data narození jsou k ničemu (třeba Afghánci často nevědí, kdy se narodili a tak mívají v pasech uvedeno datum 1. ledna). Navíc doklady lze snadno zfalšovat nebo koupit.
Lepší kontrola a věci jako tranzitní zóny pro alespoň základní prověrku i s důkladnějším pohovorem ale určitě smysl mají. Není nutné ji v každé zemi opakovat. Asi by stačilo jednou, ale pořádně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.