Migrace a terorismus
Juncker navrhne, jak ochránit Evropu

Výrazné posílení Evropské pobřežní a pohraniční stráže na deset tisíc příslušníků k roku 2020 s odpovídajícími širšími pravomocemi bude podle informací mezi návrhy, které ve středu dopoledne v europarlamentu oznámí předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho poslední projev o stavu EU před koncem mandátu komise v příštím roce by měl být nejen bilančním, šéf unijní exekutivy chce přijít se sérií iniciativ mířících k posílení "Evropy, která chrání". A to nejen v souvislosti s migrací, ale také s bojem proti terorismu.

Silnější pobřežní a pohraniční stráž by měla dostat mandát k zásahům na území EU i mimo ně a měla by být k dispozici jako podpora členským zemím bloku, které budou potřebovat pomoc při ochraně vnější hranice unie.

Společně s lepším mandátem vybaveným Evropským podpůrným azylovým úřadem (EASO) by měly obě unijní agentury přispět k rychlejšímu vracení ekonomických migrantů zpět do zemí původu.

Juncker s iniciativami, mezi kterými by měla být také revize směrnice, kterou se v EU řídí pravidla navracení migrantů, přichází v době, kdy se před volbami do europarlamentu téma migrace stává vrcholně politickou záležitostí. Už před létem to ukázal přístup nové italské vlády, která odmítla automaticky přijímat lodě přivážející uprchlíky vylovené ze Středozemního moře.

Summit EU se na konci června dohodl na vzniku "kontrolovaných středisek" na území EU, kde by byli přijíždějící rychle tříděni a ti bez nároku na azyl v unii vraceni zpět. Právě zde by mohly pomoci nové mandáty pobřežní stráže i EASO, žádný stát unie se však zatím nepřihlásil k tomu, že by chtěl podobné středisko na svém území zřídit.

Téma Afriky, evropský žalobce i zrušení střídání času

První pracovní debaty mezi diplomaty také ukazují, jak daleko je zatím k druhé části plánu z letního summitu tedy na "vyloďovací centra" na území afrických zemí. Juncker by měl ve středu zdůraznit význam evropské pomoci Africe a podpoře tamního všestranného rozvoje například většími evropskými investicemi či podporou vzájemných hospodářských vazeb. Je to podle názoru mnoha evropských politiků zásadní ke snížení migračního tlaku směrem na sever do Evropy.

V bezpečnostní oblasti by měl Juncker zmínit dvě iniciativy. První je návrh, aby internetové firmy na žádost policie či prokuratury do hodiny dokázaly z webu stáhnout teroristický obsah. Druhou rozšíření pravomocí vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) i na možné přeshraniční financování teroristických aktivit.

Zmíní také brexit

Juncker by se ale podle dostupných informací mohl dotknout i dalších iniciativ, které do květnových voleb do Evropského parlamentu jeho tým ještě chystá. Prezentovat by mohl novou strategii proti kybernetickým útokům a oznámit například, že komise by ráda už příští rok zastavila v EU povinné střídání zimního a letního času.

Juncker ale ve svém posledním projevu ve funkci předsedy EK bude nepochybně také bilancovat. Připomenout by mohl deset priorit svého týmu pro končící funkční období komise a zhodnotit, co se jí podařilo prosadit a kde neuspěla. Není vyloučeno, že v této souvislosti připomene, že řada iniciativ nebyla schválena členskými státy či zatím neuspěla v europarlamentu samotném.

Jen stručně se zřejmě Juncker dotkne nadcházejícího britského odchodu z unie. Mluvit by ale naopak mohl o potřebě dodržování zásad právního státu v EU, kritická slova by tak mohla zaznít na adresu Polska či Maďarska, ale možná také Itálie, právě kvůli změně jejího přístupu v migrační krizi.