Volby na Slovensku
Kandidáti na prezidenta: o post zabojuje vědec i aktivistka

Už 16. března budou Slováci rozhodovat o tom, kdo se stane příští hlavou státu, nebo přinejmenším postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Největší šanci na úspěch má v prvním kole místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Kandiduje však celkem 14 lidí a rozdíly mezi prvními čtyřmi uchazeči jsou velmi těsné. Výsledky nedávného průzkumu zveřejnila agentura AKO.

Maroš Šefčovič

Podle průzkumu agentury by Maroše Šefčoviče volilo 18,2 procent voličů ze skupiny rozhodnutých voličů, což je zatím nejvíce ze všech kandidátů. Místopředseda Evropské komise kandiduje za podpory nejsilnější vládní strany Směr. Podstatnou část svého profesního života zasvětil práci v diplomacii, jako velvyslanec působil v Izraeli a po vstupu Slovenska do Evropské unie byl stálým představitelem Slovenska u EU v Bruselu. Od října 2009 působil jako komisař pro vzdělání, kulturu a mládež v komisi vedené Josém Barrosem.

O rok později už zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu a stal se také místopředsedou Evropské komise. Na podzim roku 2014 převzal agendu energetické unie. Jako prezident by se podle svých slov opíral o tři klíčové pilíře: ochrana ústavy a zákonů státu, ochrana občanských a ústavních práv všech občanů bez rozdílu, reprezentace země. "Tyto tři pilíře tvoří na základě mého hlubokého přesvědčení rámec, ve kterém by se měl každý dobrý prezident Slovenské republiky pohybovat," uvádí Ševčík na svých internetových stránkách.

Robert Mistrík

Vědec, podnikatel a spoluzakladatel nejsilnější opoziční strany Svoboda a Solidarita . Současně založil firmu HighChem, která se zabývá vývojem softwarových modulů pro hmotnostní spektrometrii. Je autorem patentu k identifikaci malých molekul včetně nových diagnostických markerů zákeřných chorob a původním autorem softwaru Mass Frontier, který se používá ve více než 2000 vědeckovýzkumných a průmyslových laboratořích na celém světě. V roce 2009 obdržel vědeckou cenu Hlava roku za nejvýznamnější inovaci.

O post hlavy státu se uchází jako nestraník s podporou SaS a Spolu. Na své webové stránce uvádí, že je "odhodlaný se bít za zájmy Slovenska v Evropské unii, pomáhat prosazovat zájmy Evropské unie ve světě a pěstovat dobré vztahy Slovenska se sousedními zeměmi a rozhodujícími partnery". Jako prezident hodlá mimo jiné prosazovat vyšší platy a kvalitnější životní prostředí. Podle průzkumu by Mistríka volilo 15 procent rozhodnutých voličů.

Zuzana Čaputová

Na třetím místě je se 14 procenty advokátka a občanská aktivistka, která se stala loni v lednu místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko. Během studia práv na bratislavské Univerzitě Komenského pracovala v místní samosprávě v Pezinoku, nejprve jako asistentka na právním oddělení, později jako zástupkyně přednosty městského úřadu. V neziskovém sektoru se věnovala veřejné správě a problematice týraných a zneužívaných dětí. V rámci advokacie se věnuje enviromentálním kauzám. Vedla například dlouholetý boj proti skládce ve svém bydlišti, ve městě Pezinok.

Hodlá vyvíjet maximální tlak na systémové změny v policii, prokuratuře a soudnictví. "Jsem přesvědčená, že musí policejní sbor fungovat jako nezávislá instituce, oddělená od politického vlivu, v čele s profesionálem, a ne lokajem ministra vnitra," tvrdí Čaputová. Současně bude podporovat všechny návrhy ohledně omezování plastů na Slovensku.

Štefan Harabin

Soudce nejvyššího soudu, bývalý vicepremiér a ministr spravedlnosti v první vládě Roberta Fica. Navrhl zrušení speciálního soudu a úřadu speciální prokuratury. V říjnu 2006 odvolal sedm předsedů krajských či okresních soudů. V roce 2008 byl zveřejněný přepis jeho telefonického rozhovoru s narkobaronem Bakim Sadikim, kterého v roce 2013 odsoudili k odnětí svobody na 22 let za nedovolenou výrobu omamných a psychotropních látek. Harabin telefonát a jakýkoliv vztah se Sadikim odmítá.

Harabin je častým kritikem Evropské unie a současné politiky označuje za lokaje Bruselu. Podle svých slov by posluhování EU zabránil. Jako prezident by tak údajně chodil do Bruselu místo premiéra a vypověděl by migrační pakt a Istanbulskou úmluvu. Zároveň by usiloval o odchod migrantů, které Slovensko v minulosti přijalo. V průzkumu se s 12 procenty umístil na čtvrtém místě.