Mediální spekulace
Kolem testů vakcíny firmy AstraZeneca rostou pochybnosti

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Šéf francouzské pobočky firmy Olivier Nataf prohlásil, že je situace "všeobecně povzbudivá", někteří experti však vznesli obvinění, že společnost účelově vybírala data z poslední fáze testů, aby dosáhla deklarované účinnosti, napsal server magazínu Politico.

Společnost v pondělí oznámila, že měl její preparát v poslední fázi testů v průměru 70procentní účinnost. Tyto závěry pochází z dat od dvou testovaných skupin. V první z nich testy podstoupilo asi devět tisíc lidí, kteří obdrželi dvě plné dávky vakcíny. U nich se prokázala 62procentní účinnost. U druhé skupiny o 2741 lidech se pak účinnost vyšplhala na 90 procent poté, co nejprve obdrželi poloviční dávku a následně plnou druhou dávku.

K aplikaci poloviční dávky u druhé testované skupiny přitom došlo omylem a experti tvrdí, že to je jeden z problémů, jež na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA kvůli tomu začala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního týmu pro podporu vývoje a distribuci koronavirových vakcín Moncef Slaoui veřejně uvažoval, zda by vysoká účinnost ve druhé skupině nemohla být přičítána na vrub faktu, že v ní nebyl nikdo starší 55 let.

Ředitel AstraZenecy přitom už ve čtvrtek prohlásil, že společnost kvůli omylu v testech zřejmě provede další globální studii účinnosti.

Obava z poškození pověsti dalších preparátů

Specialistka na zdravotnický výzkum Hilda Bastianová k tomu na serveru Wired napsala, že pochybnosti vzbuzuje i práce společnosti s daty z poslední fáze klinických testů. Předkládané výsledky o účinnosti totiž vycházejí z poznatků od několika podskupin testovaných osob z Brazílie a Británie, přičemž není jasné, proč výzkumníci zvolili právě je. Společnosti Pfizer či Moderna přitom informovaly veřejnost o výsledcích u celého testovaného vzorku lidí. Podle Bastianové tak nyní nelze s jistotou říci, zda AstraZeneca nevybrala některé části výsledků účelově. Společnost podle ní rovněž dostatečně nevysvětlila, jak se dobrala ke konečné 70 procentní účinnosti svého preparátu.

AstraZeneca ve čtvrtečním vyjádření prohlásila, že testy "odpovídaly nejvyšším standardům" a že jejich výsledky v příštích týdnech zašle k vydání v recenzovaném odborném časopise. Neuvedla však, zda zašle k posouzení odborné veřejnosti veškerá data z finální fáze testování a nevyjádřila se ani k obviněním vzneseným Bastianovou.

Mezi odborníky a politiky přitom roste obava, že pochyby ohledně schvalovacího procesu jedné z vakcín by mohly poškodit i pověst dalších preparátů. V obyvatelstvu mnohých zemí přitom podle průzkumů již nyní roste nedůvěra vůči vakcinaci, ačkoliv experti považují naočkování dostatečného počtu lidí za zřejmě jedinou cestu, jak navrátit život na většině míst na světě k normálu.

Pochyby se proto v pátek pokoušel rozptýlit také britský ministr pro bydlení Robert Jenrick, podle nějž není důvod, aby se kdokoliv obával o věrohodnost dat předložených AstraZenecou a Oxfordskou univerzitou, jelikož je důkladně posoudí státní regulační úřady. "Nemyslím si, že je důvod mít přehnané obavy," řekl televizi Sky News. "Musí teď dojít k nezávislému posouzení," dodal.