Británie
Královský stroj na peníze. Kolik "rodinná firma" vydělává?

Monarchie v Británii podle odhadů vydělává přes 52 miliard korun ročně. A to i díky přílivu turistů na události, jako je chystaná královská svatba. Jak funguje šikovný systém financování "rodinné firmy" královny Alžběty II.?

Sobota 19. května bude letos jedno z hlavních dat ve Velké Británii. Na tento den si totiž princ Harry a americká herečka Meghan Markle naplánovali svatbu. I podle opatrných odhadů vynesou oslavy sňatku ekonomice země 500 milionů liber, což v přepočtu činí 14,5 miliardy korun. To je přibližně stejné množství peněz, k jakým se za svou dosavadní kariéru dopracoval dvacátý nejbohatší člověk Česka a Slovenska - průmyslník Jaroslav Strnad.

Firmy už teď zadávají zakázky na suvenýry v podobě hrnečků, plakátů, klíčenek a bůhvíčeho dalšího. Čeká se obrovský příliv turistů a zájem milionů televizních diváků po celém světě. Ozývají se hlasy žádající vládu, aby povolila delší otvírací dobu v hospodách, kde se tou dobou budou možná štamgasti prát o ovladače, aby záznamy ze svatby přepnuli na finále anglického fotbalového poháru, které se koná týž den odpoledne.

"Doufám, že vláda tento nápad uzná. Hospody i celý restaurační byznys by to postavilo do centra oslav, což se velmi dobře osvědčilo u předešlých velkých královských událostí," pronesla Brigid Simondsová, předsedkyně Britské pivní a hospodské asociace.

Rodinná firma

Každý, kdo je v královské rodině - ať už se přivdá, přižení, nebo se do ní prostě narodí -, má v mašinerii monarchie nějakou roli. Její členové se podle výroční zprávy z období od poloviny roku 2016 do poloviny roku 2017 účastnili více než tří tisíc oficiálních událostí, to vše by Alžběta II. sama nezvládla. I tak byla ve svých jednadevadesáti letech přítomna na 162 oficiálních akcích, do nichž se nezahrnují každotýdenní porady s premiérem či každodenní vyřizování státních dokumentů. Ne nadarmo královna s princem Philipem částečně v žertu překřtili monarchii na rodinnou firmu, jejímž hlavním cílem je vedle vládnutí také reprezentace a propagace Británie.

Možná i to inspirovalo poradenskou společnost Brand Finance, která každoročně sestavuje žebříček nejhodnotnějších značek světa, aby ocenila rovněž královskou rodinu. Hodnotu značky britské monarchie vyčíslila na 67,5 miliardy liber, v přepočtu takřka dva biliony korun. V oficiálním přehledu globálních společností by ji to postavilo na čtvrté místo - mezi největší e-shop světa Amazon (hodnota 2,3 bilionu) a americký telekomunikační gigant AT&T (1,9 bilionu korun).

Brand Finance také spočítala každoroční přínos pro britskou ekonomiku zhruba na 52,2 miliardy korun. Přibližně třetinu z toho má na svědomí turistika. Více než čtyři miliardy korun britským firmám přinášejí zakázky sjednané při zahraničních cestách členů královské rodiny.

Dalších asi 5,5 miliardy korun prý činí navýšení tržeb firem, které mají oficiální potvrzení, že jsou dodavateli královského dvora. Týká se to třeba automobilky Aston Martin nebo čokoládoven Prestat. Skoro šest miliard korun představuje neoficiální podpora, kam se řadí například to, že lidé nakupují oblečení podle toho, v čem vidí na fotografiích vévodkyni Catherine, manželku prince Williama. Prodeje médií pak zprávy o královské rodině zvyšují o 1,5 miliardy ročně.

Všechno něco stojí

Ne každý ale s podobnými odhady souhlasí. "Tyto výroky jsou nepravdivé a irelevantní. Ani oficiální turistická agentura VisitBritain pro ně nemá žádné důkazy. Chester Zoo, Stonehenge nebo římské lázně jsou úspěšnějšími atrakcemi než windsorský zámek, jenž je jedinou obydlenou královskou rezidencí," píše se například na webu uskupení Republic, které by místo královny upřednostňovalo volenou hlavu státu.

Ke každému plusu se nicméně dá najít minus, a tak Brand Finance vypočítává, že provozovat monarchii stojí britské daňové poplatníky v přepočtu 8,5 miliardy korun za rok. A i to je podle některých nízká částka. Zmíněné sdružení Republic odhaduje náklady na více než deset miliard korun. Započítává do toho rovněž výdaje na zajištění bezpečnosti členů královské rodiny z rozpočtu Metropolitní policie (asi tři miliardy korun) nebo finance vydané na uspořádání návštěv, které platí místní radnice (přibližně 638 milionů korun). "Vedle toho příjem z vévodství Lancaster a Cornwall, přestože patří státu, jde přímo královně a princi Charlesovi, čímž se státní pokladna ochuzuje o desítky milionů liber ročně," dodává sdružení.

Levnější než prezident

Není ale všechno tak, jak tvrdí republikáni. Bez započítání bezpečnosti a výdajů místních radnic při královských návštěvách, což je běžná praxe všude ve světě, dostala loni královna s manželem ze státní pokladny 41,9 milionu liber (1,2 miliardy korun). To ovšem nejsou peníze přímo pro královnu a prince Philipa - financuje se z nich třeba 436 zaměstnanců monarchie (590 milionů korun), cesty členů královské rodiny s doprovodem (190 milionů) nebo provoz budov, jako je Buckinghamský palác, Palác svatého Jakuba či windsorský zámek (517 milionů korun).

Podobné je to ostatně u všech hlav států. Například na provoz Kanceláře prezidenta republiky přispívá každý Čech 52,3 koruny ročně. Monarchie vychází každého Brita v přepočtu na 18,6 koruny, tedy skoro třikrát levněji. Pravda je, že Alžběta II. má také příjem z vévodství Lancaster, které sice nepatří přímo jí (ani státu, jak tvrdí republikáni), nýbrž je v držení trustu, který ho spravuje pro panovníka. I z těchto peněz královna přispívá na provoz zámků a financuje ostatní členy rozvětvené rodiny. Sem patří také manželka prince Michaela z Kentu, která se sice narodila v Karlových Varech, ale málokterý Čech o ní slyšel. Vévodství Cornwall živí rovněž následníka trůnu prince Charlese, který z jeho výnosů nicméně financuje nejen svou domácnost a zaměstnance, ale i zázemí svých synů Williama a Harryho. Jak královna, tak Charles už navíc přes dvacet let dobrovolně platí daň z příjmů, ač mají ze zákona výjimku.

Plus pro státní kasu

Britská monarchie je mezi všemi čtrnácti královstvími v Evropě nejdražší. Druhý je nizozemský královský dvůr, na nějž jde z rozpočtu zhruba 901 milionů korun ročně. Třetí je norská koruna, která vychází přibližně na půl miliardy korun. Po přepočtu na hlavu dávají Norové na krále nejvíce - 98 korun, druzí Nizozemci skoro 54 korun a britská královna je mezi urozenými panovníky šestá nejlevnější.

Všechno to má ale jeden kouzelný háček - Alžběta II. totiž získává základní státní příspěvek 41,9 milionu liber výměnou za to, že se vzdala příjmů z Crown Estate. To je majetek včetně pozemků pod velkou částí Londýna, jenž v historii patřil přímo panovníkovi. Na monarchii jde jen patnáct procent z jeho výdělků, které královna navíc dostává s dvouletým zpožděním.
Výnos Crown Estate za posledních uzavřených dvanáct měsíců činil takřka 328,8 milionu liber. Když se odečte oněch 300 milionů i se skrytými náklady na monarchii, vynesla vlastně tato instituce britskému státnímu rozpočtu 28,8 milionu liber čili přes 837 milionů korun.
Královna tedy v podstatě platí sama sebe a ještě přispívá do státní kasy.

Přesto se našli takoví, kteří protestovali proti navýšení příjmů královny pro příštích deset let na 25 procent z příjmů Crown Estate. Při schvalování ve Sněmovně reprezentantů proti tomu hlasovali dva labouristé a celá Skotská národní strana. Peníze přitom půjdou na rekonstrukci Buckinghamského paláce, který je v katastrofálním stavu. Po posledních úpravách v padesátých letech minulého století se na některých místech propadá strop, leckde se prý voda protékající ze střech chytá do kbelíků a padající kus fasády jednou jen těsně minul auto princezny Anny. Jiná historka z útrob paláce vypráví, že při pokusu opravit královninu soukromou toaletu (se splachovadlem ještě na řetízku) vypadla celá konstrukce ze zdi.

Nutné opravy Buckinghamského paláce vyjdou zhruba na 368 milionů liber, mimo jiné se vymění přes tři dekády staré kotle, sto mil až šedesát let starých elektrických kabelů a dvacet mil potrubí. Jak je vidět, žít v královských palácích a pohádkově vydělávat může být docela napínavý příběh.