Holandská houpačka. Strana PVV poslance a známého antiislamisty Geerta Wilderse se dva týdny po parlamentních volbách v Nizozemí opět ocitla na nejvyšší příčce žebříčku popularity. Paradoxem je, že šance na účast wildersovců ve vládě se naopak snižují.
Některá zahraniční média už Wilderse "pohřbívají" a uvádějí, že jeho Strana pro svobodu (PVV) nebude pravděpodobně v nové nizozemské vládě zastoupena (německý Die Welt). Usuzují tak z toho, že královna Beatrix jmenovala novým zprostředkovatelem, takzvaným informátorem (informateur), pro složité sestavování vládní koalice sociálního demokrata Hermana Tjeenka Willinka.
Připomeňme, že Wildersova PVV ve volbách 9. června skončila jako třetí nejsilnější, když ve 150 členném parlamentu získala 24 křesel. V hlasování zvítězili těsně liberálové z Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD), kteří obsadí 31 křesel, což je o jedno více než sociální demokraté ze Strany práce (PvdA).
ČTĚTE TAKÉ: Nizozemí volí. Kritik islámu propadl na čtvrtou příčku
Antiislamista Wilders se tlačí do nizozemské vlády
Několik měsíců před volbami do dolní komory nizozemského parlamentu preference antiislamistů z PVV postupně a výrazně padaly. Loni a začátkem tohoto roku se přitom Wildersova Strana pro svobodu opakovaně dostávala v průzkumech veřejného mínění až na samotný vrchol a o jejím šéfovi se hovořilo jako o možném budoucím nizozemském premiérovi.
Těsně před volbami 9. června ale řadily odpůrce islamizace Evropy průzkumy veřejného mínění až na čtvrté místo.
Nyní se Wilders ocitl opět na vrcholu. Čerstvý průzkum (Maurice de Hond) popularity přisuzuje PVV 30 poslaneckých mandátů, VVD 28 a PvdA 27.
Tento výrazný zvrat krátce po volbách může odrážet nespokojenost části Holanďanů se způsobem vedení koaličních rozhovorů, respektive s tím, jak se část politické scény, především politické elity, zjevně i včetně královny, snaží Wilderse ze sestavování nového kabinetu vyšachovat. Wilders se o víkendu nechal slyšet, že formování vlády je nedemokratické.
Nizozemská panovnice jmenovala jako druhého informátora v pořadí již zmíněného socialistu Willinka, který se bude podle holandských komentátorů zjevně snažit, aby v příští vládě usedli sociální demokraté (PvdA), nejlépe v koalici s liberály (VVD) a křesťanskými demokraty (CDA, Křesťanskodemokratická výzva).
Willink preferuje i duhovou vládu složenou z VVD, CDA, Pvda, Zelené Levice (GL) a Demokratů 66. Předchozí koaliční kabinet, kterému vévodily CDA a PvdA, se přitom rozpadl. S Wildersem se Willing (zatím) setkat nechce.
Sestavování nizozemské vlády má svá specifika, k nimž patří i role královny, jež k tomuto účelu jmenuje nejprve takzvané informátory a poté formátory. Vzhledem k roztříštěnosti politické scény v Nizozemí bývá skládání koalic poměrně komplikované, po druhé světové válce trvalo v průměru 85 dní.
Jako prvního informátora jmenovala Beatrix liberála Uriho Rosenthala. Jeho první snahou spolu s vítězem voleb Markem Ruttem (VVD) bylo vytvořit pravicovou vládu VVD, CDA a PVV, tedy za účasti partaje antiislamisty Wilderse. Tato snaha však ztroskotala na odporu většiny CDA. Poté se nepodařilo slepit ani takzvanou purpurovou koalici.
Zřejmý budoucí nizozemský premiér Mark Rutte nicméně tvrdí, že stále žádnou koalici neodmítá. Tedy ani s Wildersem, o jehož účast v kabinetu na počátku jednání viditelně velmi stál.
Za stále existující možnost označil nyní koalici VVD, CDA a PVV také šéf poslanecké frakce CDA Maxime Verhagen. Nejdříve ale podle něj musí mít ve společném vládním programu jasno liberálové a kritici islámu.
O protimuslimský dorost se politik Wilders doma zřejmě obávat nemusí. Ve školních volbách, jež se v Nizozemí už pravidelně konají vždy několik dní před těmi skutečnými, šéf PVV s převahou zvítězil. Středoškoláci, kterých hlasovalo 90 tisíc, mu přiřkli 30 parlamentních křesel (viz video).
Foto: niz. první parlamentní komora, www.profimedia.cz a ČTK/AP
